Měli bychom udělat gesto a přijmout děti z řeckých táborů, prohlásila nově zvolená šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

On jí v tom někdo brání? Ať osobně přijme dětí z řeckých táborů, kolik chce a o kolik se dokáže postarat. Jenže o to přece vůbec nejde, jde o to konat „dobro“ za cizí peníze a cítit se přitom morálně nadřazeně.

Jinak je to ovšem politicky vzdělaná osoba. Do TOP 09 podle svých slov vstoupila v roce 2009 kvůli arogantní a populistické politice vlády ČSSD. Ta ovšem v letech 2006 - 2014 v žádné vládě nebyla.

Opsáno z facebooku:
Katolická církev musí mít ze zvolení Pekarové Adamové radost - kdykoliv promluví, začnou se lidé křižovat.

V Německu se chystají vánoční trhy (vlastně pardon, mnohde to bude Winterfest, protože Vánoce jsou přece křesťanský svátek a netřeba popuzovat nekřesťany), které leckde budou připomínat válečnou zónu se zátarasy, samopalníky a dalšími ochránci naší svobody.

Dušan Spáčil na facebooku aneb maličkosti mají většinou velkou vypovídací hodnotu:

Byli jsme na nákupu v OC na Novodvorské. Manželka zalezla do nějaké hrabárny(blíží se Vánoce a tedy dárková smršť pro širokou rodinu) a já jsem zbaběle bloumal po chodbách. U Autíčkárny jsem zaznamenal malou holčičku, tak asi tříletou. Okouzleně koukala přes průhled na elektrická autíčka a bagry, které je tu možno dětem pronajmout. Pak se vzpamatovala a poklidně se vydala napříč nákupáčem - a já jsem zjistil, že nikde nevidím její maminku či tatínka! Šel jsem za ní, jestli k rodičům trefí, ale samozřejmě vůbec nevěděla, kde by mohli být. Už jsem ji chtěl oslovit a nabídnout se, že pomůžu mamku či taťku najít, ale pak jsem si uvědomil, že bych z toho mohl mít pěknou polízanici - oslovím holčičku, poleká se mě, dědka, rozbrečí se - průšvih. Nebo se nerozbrečí a půjde se mnou pátrat - a opět průšvih. Maminka nás zdálky uvidí a dojde k závěru, že jsem úchyl, který chtěl dítě někam odvést a zprznit. Holčička ale pochodovala a pochodovala, nikdo kromě mě si jí nevšímal a rodiče stále nikde! Co teď? Naštěstí jsem zahlédl dvě maminky s dětmi zhruba ve stejném věku jako ztracené mrně. Vysvětlil jsem jim situaci, holčičku přijaly do svého houfu a jaly se problém řešit. Šel jsem tedy vcelku spokojeně zpět - a přemítal jsem, sakra před lety by mě ani nenapadlo vidět v oslovení cizího dítěte problém.