Nemovitosti jako byty a domy v České republice od roku 2015 zdražily o 40 procent. Podle Eurostatu ceny nemovitostí v Česku letí nahoru dvakrát rychleji (meziročně o 9 procenta), než je unijní průměr (4,2 procenta).

Tahle země už není naše

Časopis Der Spiegel například uvedl, že sociální nerovnosti nejrychleji rostou mezi lidmi, kteří žádnou nemovitost nevlastní. Rovněž upozornil na skutečnost, že korporace v České republice skupují statisíce bytů i s lidmi, kteří je obývají (např. OKD – Bakala nebo ČEZ).

K typickému folklóru českých měst patří Romové nastěhovaní do ghett, pracující městská chudina na ubytovnách, lidé v exekucích, single rodiče s dětmi v azylových domech nebo generace sinkies, která se z ekonomických důvodů rozhodla nemít děti a k tomu navíc bezdomovci na ulici, kterých každou zimu umrznou desítky.

Kdo je viníkem?

Korporace: Běžně se hovoří o mnoha faktorech, které stojí za růstem nemovitostí jako například systém zdlouhavé schvalovací procedury (stavební řízení a povolení), nedostatečná nabídka a rostoucí poptávka či růst mezd a výhodné hypotéky (po roce 2010 se jednalo o pád z více než 5 procent na 3 procenta) nebo nedostatek finančních prostředků domácností.

Český stát: Jedním z dalších problémů zdražujících bydlení je prodej realit zahraničním investorům (resp. cizincům), kteří pouze inkasují peníze z pronájmu, daň z převodu nemovitosti ve výši 4 procent převedena na kupujícího, zvýšená daň z přidané hodnoty za pozemek (z nuly na 4 procenta), při koupi domu či bytu nebo zvýšená daň pro nákup stavebního materiálu (z 5 na 15 procent) a výše koeficientu daně z nemovitosti.

Srovnání: Vývoj nájmů, důchodů a minimální mzdy

Vývoj nájmů v Brně (2+1):
2015 – 9.500 Kč;
2016 – 11.000 Kč;
2017 – 12.000 Kč;
2018 – 12.100 Kč
Zdroj: medián cen brněnských nájmů

Vývoj důchodů:
2008 – 9.638 Kč; 2012 – 10.793 Kč; 2016 – 11.475 Kč
2009 – 10.045 Kč; 2013 – 10.985 Kč; 2017 – 11.866 Kč
2010 – 10.138 Kč; 2014 – 11.090 Kč; 2018 – 12.435 Kč.
2011 – 10.567 Kč; 2015 – 11.363 Kč;
Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj minimální mzdy:
2008 – 8.000 Kč; 2012 – 8.000; 2016 – 9.900 Kč;
2009 – 8.000 Kč; 2013 – 8.000/8.500 Kč; 2017 – 11.000 Kč;
2010 – 8.000 Kč; 2014 – 8.500 Kč; 2018 – 12.200 Kč;
2011 – 8.000 Kč; 2015 – 9.200 Kč;
Zdroj: Český statistický úřad

Výše nájmů, starobních důchodů a minimální mzdy se v České republice vyvíjí obdobně, což tedy znamená, že důchodci a nejchudší vrstvy obyvatelstva mají v současné době i do budoucna jako lidé žijící v nájemním bydlení minimální možnost si naspořit úspory.

Zdražování v Německu

Například v Berlíně na jaře roku 2019 vyšly do ulic protestovat tisíce lidí proti zdražování bydlení s transparenty typu „Nájemníci nejsou citróny k vymačkání“ nebo „Bydlení není žádné zboží“ a s peticí žádající vyvlastňování bytů, které patří velkým firmám a korporacím.

Němci protestovali proti zdražování nájmů, které od roku 2008 vzrostly o neuvěřitelných 104 procent. Zatímco v Berlíně stojí metr čtvereční 11,40 eura (300 korun), tak v Praze minulý rok činilo nájemné průměrně 345 korun za metr čtvereční. Zatímco Němci vydají za nájem podle hrubých odhadů pouze 15 procent výplaty, tak Češi celých 60 procent.

Na závěr

Česká republika ve zdražování domů a bytů dohání Západ, protože ceny nemovitostí vzrostly oproti zemím Evropské unie dvakrát. Budoucnu zřejmě můžeme očekávat protesty podobné Francii, kde se v listopadu roku 2019 začali studenti bouřit proti nejistotě, nedostatku perspektivy a kvůli obavám o svoji budoucnost poté, co jejich spolužák pokusil zapálit před univerzitní kantýnou v Lyonu se slovy: „Nemám na nájem.“

Piketty v Kapitálu pro 21. století došel k závěru, že obyčejná práce, běžné podnikání a obvyklý růst výroby nemají šanci dohnat výnosy z kapitálu (především finančního, děděného nebo z nemovitostí). Z jeho knihy jednoduše vyplývá, že nerovnosti mezi lidmi jen porostou, protože majetky a privilegia zděděné z minulosti předčí prostředky, které mohou lidí získat během života poctivou prací.