Stejně jako ostatní řečníci prezentoval možnosti uplatnění 5G technologie v praktickém životě – počínaje průmyslovými provozy, podporou automatizace a robotizace, ale také v dopravě a jejím řízení, což se týká zatím stále do značné míry futuristické představy o masovém rozšíření autonomních vozidel. Technologie slibuje přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nu a nakonec, byť to běžného člověka možná bude zajímat v první řadě, se jedná o tzv. internet věcí – od komunikačních sítí tzv. chytrých měst po jednotlivou domácnost a její fungování po technické stránce, ale také třeba zábavu a využívání volného času.

Jako zástupce státu představil Petr Očko programy, které MPO uskutečňuje a chystá. Nejdál je zřejmě sama strategická vize o implementaci a rozvoji sítí 5G, vypracovaná MPO ve spolupráci s relevantními orgány státní správy při akceptaci připomínek relevantních operátorů mobilních sítí. Vize byla předložena do mezirezortního připomínkového řízení počátkem října a do konce listopadu 2019 bude předložena vládě ke schválení. Podstatným dalším krokem, plánovaným už na rok 2020, je realizace aukce kmitočtů pro 5G komunikaci, což bude nepochybně zajímavé jak technicky, tak investičně, protože sítě s takto vysokou kapacitou vyžadují víceméně komplet doprovodnou logistiku, která zasáhne především stavebně do života měst a regionů. MPO plánuje výběr pěti testovacích Smart Cities, v nichž se přednosti i rizika technologií vyzkouší, tedy jakýsi pilotní či vzorový projekt.

Časový plán alokace kmitočtů je na první pohled ambiciózní. V roce 2025 má být dosaženo pokrytí 100 % rozsahu vybraných úseků železničních a silničních koridorů, 95 % katastrálního území každého města nad 50 000 obyvatel, což znamená pokrytí 70 % obyvatel České republiky. A už roku 2030 se očekává pokrytí 99 % obyvatel každého okresu ČR a 90 % území každého okresu ČR. Celá příprava k tomu všemu ovšem není nikterak levnou záležitostí. MPO ústy svého náměstka představilo dva programy, nejprve program Trend, v němž bude rozděleno 10 mld. Kč na projekty průmyslového výzkumu v trendujících oblastech, a pak program Country for the Future (6,1 mld. Kč), který podpoří rozvoj Start-up a spin-off prostředí, podporu digitální transformace průmyslu a podpor aplikovaného výzkumu oblastech rozvoje moderních technologií.

To vše se odehrává nezbytně v mezinárodním prostředí. Už z běžných technologií, jakými byly analogové a dnes jsou digitální kmitočtové sítě pro rozhlasové a televizní vysílání (a to je vůči 5G asi jako koloběžka vůči mercedesu), víme, že tyto sítě je z mnoha důvodů nutné mezinárodně koordinovat. V případě 5G k tomu přistupují mnohem sofistikovanější a také komplikovanější důvody a cíle. Evropský Akční plán 5G pro Evropu má zajistit koordinovaný přístup k řešení sítí 5G v jednotlivých zemích a navzájem, podporu včasného zavádění sítí 5G ve velkých městských aglomeracích a podél významných dopravních cest či podporu celoevropského testování mezi více zainteresovanými subjekty. Standardy pro sítě 5G definuje a schvaluje Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Je zřejmé, že jednotlivé kroky jsou naplánovány v relativně rychlém sledu a vyžadují vysoký stupeň koordinace mezi mnoha účastníky tohoto procesu. Doufejme, že se realita od plánu příliš nevzdálí a že to, co 5G může přinést, zakusí naplno ještě naše generace.