ČR je aktuálně zemí s třetí nejvyšší inflací (11,9 %) v celé unii. První dvě příčky obsadily dva pobaltští členové eurozóny, a sice Litva (15,6 %) a Estonsko (14,8 %). Nejnižší inflace je naproti na Maltě (4,5 %), ale i tam výrazně překračuje cíl ECB.

Podobně jako v případě ČR jsou hlavní příčinou vysoké inflace drahé energie včetně pohonných hmot, s nimiž se jednotlivé země potýkají už od loňského roku. Trend zdražování energií se v ČR projevil se zpožděním – a o to důrazněji, takže jeho hlavní vlnu pociťujeme až od začátku letošního roku, zatímco ve velké části Unie prudce plyn a elektřina zdražovala už od zhruba poloviny loňského roku.

Napříč unií zdražují i potraviny, které reagují na napětí na komoditních trzích. Zdražuje především pečivo, ale příliš pozadu v EU už nezůstávají ani ceny masa.

Jestli se v něčem situace v ČR i nadále vymyká od evropského inflačního trendu, tak je to krom zpoždění u energií, prudké zdražování oblečení a obuvi, které v jiných zemích unie rozhodně nevidíme. V březnu už byly u nás ceny oblečení meziročně vyšší o 19 %, obuv zdražila o 15 %, zatímco v celé unii vzrostly tyto cen jen o 2,7 %, respektive 2,2 %.

A minimálně ještě jeden rozdíl v inflačním vývoji v ČR a zbytku unie lze snadno a rychle najít, a sice v oblasti HORECA. Na rozdíl od poměrně umírněného zdražování v EU ceny v českých restauracích a ubytovacích zařízeních jdou velmi rychle nahoru. V restauracích meziročně už o 15 %, zatímco v celé EU jen o pět.

Zatímco některé centrální banky se s aktuální inflací snaží bojovat prostřednictvím vyšších úrokových sazeb, ECB svoji pozici zatím nijak výrazně nemění. Sice ukončila protipandemický nákupní program dluhopisů, nicméně ve svém původním kvantitativním uvolňování pokračuje. Ke zvýšení sazeb se odhodlá zřejmě až ve druhé polovině roku, kdy by podle finančních trhů mohla zvýšit svoji aktuální negativní depozitní sazbu zhruba 3x, vždy o 25 základních bodů.