Proč je tedy správné, aby ženy měly stejná práva jako muži?

Na začátku naší civilizace stojí křesťanská představa, že Bůh a jeho myšlenky jsou tak složité, že je nedokáže pojmout žádný člověk. Každý jedinec je tedy jakýmsi střepem zrcadla, ve kterém se odráží část Boha. V každém jedinci se odráží jiná část. Proto je každý člověk jedinečný, proto je každý jedinec nenahraditelný. Proto se idea lidské svobody zrodila právě v křesťanském civilizačním okruhu. A proto se zrodila myšlenka občanských práv. Jejich základním smyslem je chránit svobodu.

Na základě toho je jasné, že stejná práva by měla náležet všem lidem. Každý střípek by chyběl.

Mnozí ale náboženské zdůvodnění neakceptují. Ti se mohou odvolat na teorii společenské smlouvy. Jde o to, že existuje jakási tichá, nepsaná, a ne úplně konkrétní smlouva, ve které se navzájem zavazujeme, že budeme chránit práva jedni druhých. Každý z nás bychom se totiž stali příliš snadnou kořistí predátorů, kteří by mohli každého z nás zotročit a zabít.

Na základět toho je jasné, že pokud bychom chtěli ženy ze společenské smlouvy vyřadit, nemůžeme po nich chtít, aby ji dodržovaly. To by fakticky znamenalo rozpad společnosti.

Pak je tu ještě třetí možnost. Že práva jsou jakousi odměnou za něco, co člověk vykonává. Historicky tomu bylo často tak, že práva byla udílena výměnou za slib, že člověk bude bojovat ve válce – pokud to bude zapotřebí. Ani v tom není mezi muži a ženami současnosti rozdíl.

Občas se setkáváme ještě s myšlenkou omezení volebního práva podle výše příjmu. Aby volit mohli jenom ti, kdo si nakradli. Nejspíš asi proto, aby ti poctiví nerušili transakce státní správy. Ale ani tady se nezdá, že by byl nějaký rozdíl mezi muži a ženami.

Muslimské autority (včetně českého Ústředí muslimských obcí) tvrdí, že ženám musí být některá práva omezena, protože nemají stejně výkonný mozek jako muži. Veškeré empirické výzkumy, které byly v této oblasti podniknuty, sice ukazují určitě rozdíly mezi mužským a ženským mozkem (ženy jsou více empatické, muži mají vyšší schopnost abstraktního myšlení), avšak žádný rozdíl ve výkonnosti.

Závěr je tedy jednoznačný. Je správné, aby ženy měly stejná práva jako muži (a naopak). Vyplývá to ze samotné podstaty práv, a není žádný důvod, proč by tomu mělo být jinak.

Někteří možná budou namítat, že západní společnosti slušně fungovaly i v dobách, kdy měli volební právo pouze muži a že po přiznání volebního práva ženám se kvalita politického rozhodování nezměnila k lepšímu ani k horšímu. Předchozí uspořádání ovšem vychází z toho, že téměř všichni žijí v určitém typu rodiny, že vztahy ve všech rodinách jsou uspořádány stejně, a že je tudíž možné, aby všechny rodiny byly zastupovány stejnou osobou. Ať se nám to líbí nebo ne, taková situace už není.

(zdroj: petrhampl.com)