Zaměstnance středního a vrcholového managementu naopak v první řadě zajímá náplň práce. Zaměstnanecké benefity, jejichž význam pro nábor i udržení zaměstnanců je v poslední době velmi vyzdvihovaný, pro ně naopak představují zcela podružnou věc. Ukázal to průzkum personální agentury Adecco ČR, který v březnu 2018 zjišťoval hlavní důvody, podle nichž si uchazeči o práci vybírají nové zaměstnání, a odhaloval problémy, které jim nejvíce vadily na předchozím místě.

„Na aktuální rekordní míru zaměstnanosti a nedostatek kandidátů na trhu práce reaguje velká část společností mimo jiné rozšířením nabídky zaměstnaneckých benefitů, v jejichž šíři a pestrosti se zejména při náboru nových pracovníků doslova předhánějí. Výsledky našeho průzkumu však ukázaly, že benefity jsou v tomto ohledu dosti přeceňovanou položkou, která je kandidáty brána spíše jako marketingový nástroj a nemá velký vliv na efektivitu náboru či fluktuaci,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Z průzkumu vyplynulo, že že padesát devět procent pracovníků na základních pracovních pozicích jako např. dělník, skladník či prodavač preferuje při výběru nového zaměstnání jednoznačně pracovní nabídku s vyšší finanční odměnou. Osmnáct procent pak volí především podle délky pracovní doby a třináct procent podle náplně práce.

Rozhodující význam výše mzdy pro pracovníky na těchto pozicích potvrdila i skutečnosti, že jako nejčastější důvod nespokojenosti s předchozí prací jimi byla uváděna právě výše finanční odměny. Jako nejzávažnější problém ji uvedla více než jedna čtvrtina respondentů z dané kategorie. Osmnáct procent pak uvedlo pracovní dobu a šestnáct procent vztahy na pracovišti. Benefity se pohybovaly až na samotném konci pomyslného žebříčku a jejich význam nedosahoval ani jednotek procent. „Zatímco před současnou krizí s nedostatkem kandidátů na trhu práce bylo pro většinu zaměstnanců prioritou mít stabilní a jisté zaměstnání, v současné době řada z nich volí změnu zaměstnání jen kvůli příslibu vyšší mzdy,“ komentuje situaci na pracovním trhu Ondřej Wysoglad.

Specialisté a střední a vrcholový management, tedy pozice jako např. generální, techničtí, výrobní, ekonomičtí, obchodní či personální ředitelé, vedoucí oddělení nebo odborní konzultanti v nejrůznějších oblastech, označili za problém v předchozím zaměstnání nejčastěji náplň práce. Celkem se jednalo o dvacet procent dotazovaných z této kategorie. Patnácti procentům pak nejvíce vadila nemožnost dalšího kariérního růstu a třinácti procentům výše mzdy. Při výběru nového zaměstnání se ve dvou z pěti případů rozhodují zejména podle náplně práce, jedenatřicet procent pak vybírá podle výše mzdy.

„Průzkum aktuální motivace pracovníků na specializovaných a manažerských pozicích naznačuje, že zaměstnavatelé by se pro snížení fluktuace měli věnovat důslednějšímu podílení se na jejich rozvoji a kariérním růstu. Vysoce nápomocné může být také zefektivnění interní komunikace,“ dodává ředitel personální agentury Adeccco ČR.