Kniha kritizuje český politický systém, který tu již dvacet let moc nefunguje. Státní rozpočet je v trvalém schodku a daňová zátěž se neustále zvyšuje. Na vině je špatný volební systém, který vytváří permanentní nestabilitu, která zapříčiňuje stálý chaos, jenž je příležitostí pro korupci. Kam až to necháme zajít, ke státnímu bankrotu? Ne to není strašení, ale pokud v tom budeme pokračovat a neprosadíme v budoucnu odvážnou změnu celého sytému, nedopadneme dobře.

Samozřejmě, že bychom mohli mít vyrovnaný rozpočet a daňová zátěž by mohla i klesnout. Museli bychom mít ale systém, kde každý politik je volen přímo a je odvolatelný, bez poslaneckých imunit. Začít musíme u základního zákona státu. Musíme mít Ústavu, která nemá zabudované vnitřní konflikty a není logicky sporná. Ústavu, která obsahuje bariéru proti plýtvání a zadlužování. Ústavu, ve které je zakotveno obecné referendum. Ústavu, která ctí takové hodnoty, jako je svoboda, demokracie, solidarita, otevřenost vůči světu a zodpovědnost k příštím generacím. Teprve potom budou mít občané pocit a nejen pocit, že by se mohlo žít o poznání lépe!

Jasným příkladem politické nestability je dnešní ranní informace, že se nejspíše připravuje první vládní rošáda, kdy si dvě koaliční strany mezi sebou chtějí vyměnit vedení na ministerstvech zdravotnictví a spravedlnosti. Novým ministrem spravedlnosti by se prý měl stát Jeroným Tejc z oranžové květiny. Ministerstvo zdravotnictví by mělo připadnout hnutí ANO. Jsme dva měsíce od jmenování nové vlády a už spekuluje nad tím, že bude nějaká změna? Vždyť je to k smíchu a je to dokola stále stejné. Politická garnitura si z nás stále dělá srandu a my jim to stále trpíme. Ten systém, který tady (ne)funguje, musíme co nejrychleji změnit!