Cestou domů přemýšlím, koho asi ta slečna bude v blížících se parlamentních volbách volit. Raději jsem se na to neptal. Jednak jsem nechtěl zdržovat a za druhé nejsem zaměstnancem žádné agentury zaměřené na výzkum veřejného mínění. Nicméně je mi tak trochu smutno z toho, že tato prodavačka dávno již odrostlá dětským střevíčkům, a nepochybně již ve věku voličském, nepozná celer. Jak asi potom pozná tu správnou politickou stanu, která by vyjadřovala její smýšlení, orientaci a přání jako voličky? A dvojnásobně jsem smutný z toho, že její hlas bude mít naprosto stejnou platnost jako hlas můj, nebo jako hlas tetovaného aktivisty vyřvávajícího na náměstí „Čechy Čechům“, aniž si uvědomuje význam tohoto pokřiku, jako hlas moudrého profesora Halíka, který vypadá trochu jako katolický disident, nebo hlas dalšího mudrce, který se třeba jmenuje Pehe. A hlasy dalších a dalších...

Rozhodně bych si tady nechtěl hrát na chytrého a vytahovat se na jiné (a že jsou mezi nimi bez urážky někdy taky pěkní hlupáci). Já třeba vůbec nerozumím ekonomii, problematice kosmického výzkumu a dokonce ani to globální oteplování mi není příliš jasné. Nějak taky nerozumím těm korunovým dluhopisům, které prý byly zcela legální a podle zákona, ale ten kdo si je koupil, je darebák. Taky mi zatím nikdo nevysvětlil, proč bych nemohl nějaký svůj majetek převést na své rodinné příslušníky. Je to snad protizákonné? Vždyť jsem přece před dvěma lety převedl třípokojový byt do vlastnictví svého vnuka. To se nesmí? A za pět let potom zase ten majetek sjednotit. Co když mezi tím vyčerpal nějaké kotlíkové dotace? To se snad přece taky může.

Ekonomii nerozumím. Vím jenom, že umělým snížením ceny koruny jsem byl ze dne na den okraden podobně jako při takzvané měnové reformě v padesátých letech. A když bankéři uměle udržovali několik let nízký kurs, okrádali mne každodenně. Divím se, že proti tomu žádný střadatel neprotestoval. Proč si banka za každou půjčku účtuje téměř lichvářský úrok, ale když půjčuje vlastně moje peníze, které tam mám uloženy, neplatí mi za to ani korunu. Komunisti dávali aspoň dvě procenta. A navíc byly ještě výherní vkladní knížky.

Možná by nás zachránilo Euro. Kupodivu to nechce většina národa. Vůbec nevím proč. Vždyť velice dobře funguje i v tak rozdílných ekonomikách jako je třeba Francie, Slovensko, nebo Černá Hora. Že prý koruna je dobrá pro exportéry. Cožpak je každý Čech exportérem? Nebo jsme spíše turisty, pro které by bylo výhodné neměnit peníze na kuny, forinty, leva, nebo jak se všechna tato svinstva jmenují?

A pokud bych chtěl někam kandidovat, nesmím samozřejmě páchat trestné činy. Bohužel prý ale taky nesmím konat ani nic nemravného. Ještě štěstí, že nikam nekandiduji. Určitě by na mne něco novináři vyšťourali. Naštěstí je už promlčeno provedení jednoho nezákonného potratu bez komise před padesáti lety. Tenkrát to byl trestný čin, ale dnes už se to smí. A před padesáti sedmi lety jsem dokonce vstoupil do komunistické strany. Na lékařské fakultě v Brně mi to bylo nabídnuto za výborný prospěch. Publicista Jan Rejžek usoudil, že už tenkrát v mých dvaceti letech to bylo dost nemravné. A těch pokut za rychlou jízdu! Většinou ovšem byly uděleny v místech zcela bezpečných zákeřně číhajícími skrytými místními policisty, kteří mou pokutou radostně naplňují obecní kasu a nedbají na přesčasy. Jednou mne takto načapali ve dvě hodiny v noci.

Za 77 let života už člověk ledaco spáchá. Kdyby toto hledisko mravní bezúhonnosti bylo uplatněno na všechny politiky, obávám se, že by se nám vylidnil nejenom parlament, ale většina zastupitelských orgánů.

Tak podle čeho máme volit? Nedávno jsem vyslechl z úst jednoho politika apel, abychom četli stranické programy a volili podle toho. Tak jsem jenom zvědav, zda nějaký ten program už přečetla ta slečna z potravinářské samoobsluhy, která ani neví, co je to celer.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele