Již samotné zdůvodnění této „rezoluce“ proti Maďarsku obsahující „obavu o vážné ohrožení demokratických hodnot“ v Maďarsku nebo obavy o „zachování právního státu“ může u některých z nás evokovat historické konotace s rokem 1968. Zaměníme-li termín demokratické hodnoty za socialistické hodnoty a sousloví zachování právního státu za zachování marxismu leninismu, připomene se nám „nezapomenutelné“ jednání sovětského politbyra s naší vládní delegací v červenci 1968, kdy se sovětští soudruzi z politbyra také obávali o osud tehdejšího Československa a proto pro jistotu o necelý měsíc později poslali do Československa tanky. Ale zpátky k samotné rezoluci, pro hlasovalo 448 europoslanců, proti 197 a 48 se zdrželo. Z českých europoslanců hlasovali pro rezoluci všichni poslanci hnutí ANO (Ježek, Charanzová, Telička a Dlabajová), všichni za TOP 09 zahrnující Starosty a nezávislé (Niedermayer, Pospíšil a Štětina) a kandidát na ministra zahraničí europoslanec Poche (ČSSD).

Není potřeba se zabývat legitimitou maďarské vlády, která na rozdíl od celé řady západoevropských vlád disponuje ústavní většinou získanou v jarních parlamentních volbách.

Vynořují se však tři důležité momenty, které je potřeba v souvislosti s hlasováním i samotnou rezolucí zmínit:

1. Levicoví liberálové a socialisté se již delší dobu snaží Maďarsko za svůj zásadový protiimigrační postoj potrestat. Poslední kapkou bylo odstoupení Maďarska z jednání o Globálním paktu o legální migraci, které mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo. Není rozhodně náhoda, že rezoluci podala europoslankyně za Zelené reprezentující ty nejortodoxnější zastánce nelegální migrace.
2. Rozevření nůžek a prohloubení propasti mezi „novými členy“ EU a „původním jádrem“. Pokud se budou nůžky dále rozevírat a bude pokračovat a narůstat konfrontace, může v extrémním případě dojít k opuštění eurozóny některými novými členy EU.
3. Znevěrohodnění české zahraniční politiky v rámci V4 Je stěží uvěřitelné, že všichni europoslanci vládní ANO hlasovali pro rezoluci. V této souvislosti dostává značně pikantní nádech Babišova návštěva u maďarského premiéra Orbána, kterého Babiš zase na oplátku pozval k nám. O čem se Orbán bude s Babišem bavit v Praze? Jak jeho všichni europoslanci při první příležitosti Maďarsko potopili? A další hlasující pro rezoluci pan Poche, europoslanec a dokonce kandidát ČSSD na post ministra zahraničí? Svým hlasováním si nejspíše zatloukl poslední hřebíček do dveří Černínského paláce. I když v našich končinách, kdo ví?

Každopádně europoslanci hlasující pro rezoluci, přesněji začátek štvanice proti Maďarsku prokázali, že je jim bližší bruselský kabát než naše národní košile. V nynější době absence účinného bránění vnějších hranic Evropy a rozkladu tradičních hodnot je postoj Maďarska vzácným majákem oproti bruselské EU uskutečňující svou multikulturalistickou agendu bez ohledu na katastrofální důsledky v oblasti bezpečnosti svých občanů.

Na druhou stranu, buďme optimisté, europoslanců, co hlasovali proti, bylo více a zaslouží si všichni pochvalu bez ohledu na politickou příslušnost. Jde o pana Zahradila, pana Tošenovského (oba ODS), pana Payneho (Strana svobodných občanů), pana Zdechovského, Šojdrovou, Svobodu (všichni KDU-ČSL), Kellera (za ČSSD), Kohlíčka, Konečnou a Maštálku (všichni KSČM).

(autor je organizátorem internetové petice Za podporu tradičního manželství mezi mužem a ženou, s jejímž textem se můžete seznámit a podepsat ZDE)