Jedno je jisté. Pokusy o sezení na dvou židlích, jak je předváděl premiér Fico, nevyšly. Slovensko ve snaze držet se zemí V-4 a zároveň využívat juristické kličky Bruselu ohledně migrantských kvót, došlo do stavu, kdy Kiskův guru Soros nasazuje „barevné“ metody.

Nestačí pozvat pár muslimských nájezdníků, pokoušet se je přijmout do Slovenského národa. Nestačí přejít na  neokolonizační euro. Nestačí ani sesadit potenciální slovenské korupčníky od formálního vedení země. Všechno málo, protože náprava věcí slovenských by nakonec mohla být v rukou Slovenského lidu prostřednictvím předčasných voleb.

Takže ovce (hlavně mladších, ku adoraci sobectví a hulvátství plánovitě „vzdělávaných“ ročníků) mohou pořvávat v ulicích až do té doby, kdy jim možná „ficovci“ v Sorosově americkém žoldu začnou pálit „zaručeně“ ruské kulky do zad, případně je zasypávat „zaručeně“ ruským novičokem velmi kvalitní, protože anglické či americké provenience. Jistě dojde i k tomu, aby Slováci, co si stále přejí být prostě Slováky, byli označeni za čisté fašisty, k čemuž bude sloužit hlavně novinářský mainstream ruku v ruce s „kulturní frontou“, tolik podobnou té naší, české, kolaborantské. Fašistické..

Pávě teď…

Právě nyní, v přímém přenosu, prohlásil pan Kiska, že neumožní panu Pellegrinimu sestavit vládu, poněvadž nesplňuje „najvyšší“ nároky. Na „ukľudnenie situácie“ atd…

Uvidíme, jak se k situaci na Slovensku vysloví Česká vláda, až jí to Brusel dovolí. Uvidíme, jak se naši kolaboranti neokolonialismu postaví k „masovým“ (případným) demonstracím, jak je rybím okem zprostředkuje Česká televize.

Nemylme se. Navzdory víře v dobro a lepší budoucnost našich dětí nemáme 30 let po inscenovaném svržení komunismu svůj stát, naši vládu, naše politiky, naše hádající se po sousedsku politické vize, ba ani už naše bratry a sestry. Ani Slováci, ani Češi. A jisto je, že dobrovolně nám ani českou ani slovenskou vlast čeští nebo slovenští havlokiskovci v americké režii nevrátí.

Svatopluk Otava