Člověk by měl být na počátku roku plný optimismu, nacházet si jen pozitivní věci a vidět ono pomyslné světlo na konci tunelu. Když jsem byl v pondělí v Davosu, který jednou za rok – v době davoského fóra – nezvládá dopravu, asi 40 minut jsem žádné světlo na konci tunelu neviděl. Přijížděl jsem ke Klosters a najednou v několik kilometrů dlouhém tunelu pod alpskými vrcholy nečekaná Stau, pro negermanisty dopravní zácpa. Žádné světélko na konci, jen červená světýlka stovek stojících aut. Mé první podezření se ukázalo být správným. Do Davosu právě přijížděl ukrajinský prezident Zelenskyj a všechno kvůli němu stálo. Pak ještě přijížděla paní von Leyenová. Opakovalo se totéž. Ale o tom má glosa není.

Děsí mne různá slova. Když jsem jel v sobotu do Davosu, objevil jsem v našich novinách výrok premiéra Netanjahua, že „izraelská armáda je nejmorálnější na světě“. Ještě že ta cesta autem z Prahy do Davosu trvala tak dlouho, stačil jsem trochu vystřízlivět. Netanjahu to říká v den, kdy jsou ve stejných novinách, o stránku vedle, fotografie rozbombardované Gazy. Nevím ale, jestli není ještě horší, že někdo mluví o armádách v kategorii jejich morálnosti a nemorálnosti. Morální a nemorální mohou být jejich vůdcové, kteří armády do boje vysílají, ale armády? Opravdu jsem kontroloval, jestli to náhodou nebyla chyba překladatele.