Vladimír Pelc: Církevní restituce jsou jedním z největších hospodářských tunelů

22.10.2019 13:45 | Zprávy

Z řeckého glóssa, česky poznámka na okraj jiných textů, informací, tvrzení k jejich vysvětlení. Zde drobné poznámky na lem našeho politického dění, k upřesnění jeho významu; podle výběru autora. Nemusí jít jen o produkty uplynulého týdne.

Vladimír Pelc: Církevní restituce jsou jedním z největších hospodářských tunelů
Foto: narsoc.cz
Popisek: Vladimír Pelc

Politicky defektní ÚS

Ústavní soud zrušil část novely, podle níž měly církve a náboženské společnosti platit daň z vyplácených finančních náhrad. Údajné církevní restituce jsou jedním z největších hospodářských tunelů v novější době. Církve žádné nemovité majetky od reforem Josefa II. nevlastnila, měla je v užívání, nebylo tedy co restituovat. Návrh na tzv. restituce (8. 11. 2012, premiér Nečas) byl schválen většinou jednoho hlasu později odsouzeného poslance za ODS. Většina občanů údajné restituce odmítala a odmítá. Ústavní soud se svým ideologickým rozhodnutí projevil jako politicky defektní.

Nepopulární hejtmanka

Je až s podivem, co někteří politici vypustí z úst. Paní Jaroslava Pokorná Jermanová (politické hnutí ANO 2011), která je jedna ruka s ostudou – vzpomeňte na prapodivné externí smlouvy na činnosti, které fakticky vykonávají zaměstnanci úřadu, na zneužívání služebního vozidla jejím manželem, na nepotistickou personální politiku třeba při obsazování ředitelky Památníku Karla Čapka a četné další – tedy tato osoba si dovolila prohlásit, že co projde jiným, jí ne, protože je součástí nepopulárního hnutí, a za své názory je perzekvována (ZDE). Ona dáma si nevidí do úst: Je hejtmankou za politické hnutí ANO 2011, které má, na rozdíl od desetiprocentních straniček, voličské preference trojnásobné; je tedy populární. Nepopularitou tak může trpět pouze paní hejtmanka.

Nepřehlédněte Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností

Pravidelný výzkum CVVM v září 2019 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání a na možnosti dosažení vzdělání v ČR (ZDE). Otázky byly zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem, hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností a dovedností a toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty žáků a studentů. Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé; kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným. Nejlépe je hodnocena úroveň vzdělávání u gymnázií a základních škol, nejhůře u středních odborných učilišť. Oproti výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol v roce 2017, a následném nárůstu v roce 2018, nedošlo v aktuálním výzkumu k téměř žádným statisticky významným změnám. Výjimkou jsou pouze vyšší odborné školy, u kterých došlo k mírnému nárůstu (o 4 procentní body) pozitivního hodnocení. Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu a zejména kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled. Téměř tři čtvrtiny (74 %) občanů mají za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. (Zpracovala: Radka Hanzlová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: +420 210 310 587; e-mail: radka.hanzlova@soc.cas.cz)

Voliči a strany

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., do svého zářijového šetření zařadilo blok otázek, týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám (ZDE). Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů. 20 % voličů se považuje za rozhodné přívržence preferované strany, 49 % s ní většinou souhlasí, 17 % uvedlo, že stanoviska strany jsou jim blízká, ale v mnohém mají jiný názor a 12 % voličů se nelíbí žádná strana, ale jimi uvedená strana jim vadí nejméně. Aktuální výsledky ukazují třetí nejvyšší míru identifikace voliče s jeho preferovanou stranou za celou dobu měření od roku 1995, vyšší míra byla jen v roce 2018 a v roce 1996. Nejsilnějšími motivy volby strany zůstávají souhlas s programem (91 %) a důvěra jejím představitelům (89 %). (Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 583, e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Jak navrátit důvěru lidem ve stát?

Jestli vám rozumím správě, za poklesem důvěry lidí ve stát vidíte působení této vlády. Podle mě je teda problém mnohem hlubší a přesahuje tuto jednu vládu, ale spíš by mě zajímalo, jak budete chtít tuto důvěru obnovit? A divíte se, že lidí státu nevěří, když se většina z nás má stále hůř, i když řád...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Zmatečný výklad zmatečného zákona

15:16 Zdeněk Jemelík: Zmatečný výklad zmatečného zákona

Předcházejí článek Netečná veřejnost byl provokací, která měla vzbudit zájem veřejnosti o zmatenou n…