Šéfce Evropské komise v pondělí v Bruselu nepomohla předchozí dohoda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s německým kancléřem Olafem Scholzem, že opakovaný mandát Ursuly von der Leyen je prakticky tutovka. Nepomohl jí ani spěch, aby Macron stihl televizní přenos ze vstupu francouzského týmu do mistrovství Evropy v kopané proti tvrdým a atletickým Rakušanům.

Jednání se protáhlo, a když pozdě večer po skončení neformálního summitu evropských leadrů předseda Evropské rady Charles Michel oznamoval výsledek tahanice o nové vrcholné funkce EU po evropských volbách, neměl co říci. Snad jen to, že tohoto večera nepadlo žádné rozhodnutí.

On sám s tím mohl být nepochybně spokojen, protože vidět stejnou šéfku Evropské komise ještě dalších pět let, bylo to poslední o co stál:

"Michel má krabici se slupkami od banánů, na kterých může von der Leyen uklouznout, a on ji vyprazdňuje," traduje se o něm podle listu Politico. "V nejlepším případě to vytváří nepříjemnosti, v nejhorším to destabilizuje."

Předtím se zdálo být celkem dohodnuto, že von der Leyen zůstane a na dalších místech Michela vystřídá v roli „evropského prezidenta“ bývalý portugalský socialistický premiér António Costa, „ministrem zahraničí“ bude estonská liberální premiérka Kaja Kallasová a v čele Evropského parlamentu zůstane maltská předsedkyně Roberta Metsolaová z evropské frakce lidovců (EPP). To už tedy zřejmě neplatí.

Nějaká jména však při jednání padla a má se o nich mluvit znovu na řádném jarním summitu 27. a 28. června, den před klíčovými francouzskými volbami. Ty mohou označovat spíše zásadní francouzský obrat, a to je docela důvod ke spěchu, než se z Macrona stane bezmocná „chromá kachna“.

Naděje na rychlou dohodu se však podle Politico rozplynuly, protože Evropská lidová strana, vítěz voleb do Evropského parlamentu, požadovala další ústupky a více pravomocí na nejvyšších postech.

EPP chtěla potvrdit jak von der Leyenovou v čele Evropské komise, tak Metsolovou jako předsedkyni Evropského parlamentu, a sápala se ještě po mandátu předsedy Evropské rady. Ten by chtěla šalamounsky rozpůlit a rozdělit se o něj se socialisty a demokraty (S&D), každý na svých 2,5 roku.

To socialisty rozzuřilo, protože s Costou počítali na celé funkční období. "Částečně šlo o nadutost ze strany EPP," řekl jeden z představitelů EU. "Tím, že pro socialisty požadovala mandát pouze na 2,5 roku, vytvořila obrovský problém. (…) To se bude těžko řešit," vynesl z jednání Politico. Uvedený úředník dodal, že Michel v diskusích nepomohl: "Neustále vytahoval jiné věci.“ (ZDE)

Více diplomatů mluvilo také o nespokojenosti italské premiérky Giorgii Meloniové, která jako jedna z mála lídrů vyšla z evropských voleb s vítězstvím, což se podle ní neodrazilo na průběhu jednání. Předpokládala, že napřed se bude mluvit o tom, jak evropské volby dopadly, a teprve pak se začne dělit kůže z medvěda. Neviděla důvod trvat na dohodách, které proběhly ještě před volbami.

Kandidátek před volbami, tedy účtů bez hostinského, bylo víc. Předseda Evropské rady Michel před volbami pracoval na tom, aby místo von der Leyenové převzal nynější řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. V čele Evropské rady by také raději viděl dánskou premiérku Mette Frederiksenovou než portugalského Costu. Když narazil na odpor, Michelova mluvčí vše popřela a prohlásila, že předseda Evropské rady konzultuje individuálně situaci se všemi lídry a na stole žádná konkrétní jména.

Za týden uvidíme, jak říkal ten slepý. Kdyby se však nakonec prosadilo rozdělení funkcí podle dohod před volbami, čili dohod, do kterých voliči nemají co strkat nos, něco by na tom evropském demokratickém deficitu bylo.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele