V červnu 1941 se Berlín, metropole demokratického a pacifistického Německa, těší z míru a prosperity. Mladý lékař a antropolog Josef Mengele provádí po živém a kosmopolitním městě skupinu anglických turistů. V předsálí místního Přírodovědného muzea se tyčí socha zakladatele moderní evoluční teorie anglického přírodovědce Richarda Owena. Co se stalo s Charlesem Darwinem? Jak dopadne pátrání mladé Francouzky Constance Pinelové, kterou doprovází věrný společník Andrew Arrowsmith, po jejím zmizelém otci? A jak události roku 1858 zásadně změnily chod dějin? Ocitneme se ve světě, v němž Charles Darwin nikdy nevydal knihu O původu druhů. V napínavém příběhu s nečekaným rozuzlením nahlédneme prostřednictvím životních příběhů řady reálných a fiktivních osobností devatenáctého a dvacátého století do dramatického společenského, vědeckého a uměleckého života Francie a Velké Británie, vypravíme se do Lausanne, Florencie a Ardèche a pronikneme do vnitrozemí Amazonie a na tropické ostrovy Malajsie a Indonésie.

Jak Havel zvítězil nad Hitlerem

Čtenářům Parlamentních listů dobře známý autor mnoha knih, profesor a politik Ivo Budil (z jeho mnoha článků na PL vybereme ten nejvíc „lajkovaný“ a právě v těchto chvílích možná opět znovu aktuální – ZDE) v závěru knihy objasňuje, jaké důvody vedly Charlese Darwina k odchodu pod cizím jménem do francouzského exilu a proč skutečnost, že nevydal své stěžení dílo o přirozeném výběru, natolik ovlivnila dějiny, že nevzniklo nacistické hnutí. Na konci knihy za vlastním textem má čtenář k dispozici medailonky skutečných historických osobností vystupujících v románu, z nichž je patrné, v jakých pasážích románu se autor odklonil od skutečnosti k fikci. Tím, že nevyšla Darwinova kniha O původu druhů, sice byla zažehnána hrozba sociálního darwinismu, který inicioval zrod nacistické ideologie, nicméně se místo toho se v Budilově sci-fi prosadilo edukativní hnutí, které omezilo svobodu a myšlení méně viditelně, ale o to sofistikovaněji (viz závěrečný rozhovor v jeho románu, odehrávající se v Berlíně). Jak by řekl religionista a překladatel ze sanskrtu Jan Kozák (například ZDE), prosadil se had, respektive, řečeno s použitím osobité Kozákovy terminologie, chtonický Havel zvítězil nad Hitlerem. Svět byl tak uchráněn hrůzného masového vraždění.