Profese a politik

Vztáhněme toto na právě proběhnuté volby. Kuběnova myšlenka by mnohým, hrnoucím se do politiky měla připomenout, že jde o to, aby u nás ještě někdo zůstal být nepolitizujícím lékařem nebo učitelem nespěchajícím do politiky. Aby zde ještě někdo zůstal být nezávislým intelektuálem, kterých kvapem ubývá. Někdo by měl zůstat být intelektuálem nepodléhajícímu svodům politických stran a atraktivitě politického prostředí. Pochopitelně existuje lákadlo lépe placené židle než na jiných postech státní struktury. Málo platné, mezi lidmi, kteří se hlásili jako kandidáti do senátních a krajských voleb, by jim více slušelo, kdyby zůstali svobodní a nezávislí.

Naše vzájemná komunikace

K nepřehlédnutí v české politice je také skutečnost, jak mezi sebou komunikují nejen členové koalice. Nejde pouze o to, nazvat tuto komunikaci špínou. Prokázal se nebezpečný precedens. Tím příkladem je ministr vnitra Milan Chovanec, který nejenže opisoval v diplomové práci, ale podivně vystudoval vysokou školu za devět měsíců. V této kauze se neozvali akademičtí funkcionáři, kteří by měli hájit a bránit akademické prostředí. Když v mnohem významnějším evropském měřítku bývalý německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg plagoval, tak okamžitě čtyři sta německých akademiků podepsalo petici, že má odstoupit a že jde o ohrožení demokracie. Zatímco u nás vše proběhlo komicky, jako že v Čechách je to zvykem a že bychom našli i jiné, kteří postupovali podobně jako ministr Chovanec.

(Ne)kompetentnost našich představitelů

Není to věc pouze pana Chovance, je to člověk, který svým činem prokázal nekompetentnost ve výkonu vládní funkce. Ukázali to ale i ostatní, kteří sice možná tak pilně neopisovali diplomové práce, ale chovali se rovněž nekompetentně. Podívejme se na předvolební debatu v České televizi, která byla spíše vystoupením pana Moravce než reprezentací a prezentací kandidátů. Ti buď jen „pípali“ nebo když mluvili, tak to bylo velice neobratné. Byla to show pana Moravce a diváci se nic nového nedozvěděli. Například mluvili o větší dopravní obslužnosti, i když dobře věděli, že se jim to nepodaří. To ale především svědčí o tom, že nevědí, o čem vlastně Senát je. Zejména je s podivem, že v předvolební diskusi nezaznělo to, proč lidé nemají Senát v oblibě. To by bylo po letech načase, abychom se o to začali zajímat.

Volby a oběti

Pochopitelně, že se dopředu ví, že první obětí proběhlých voleb budou samotní voliči!

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami