Pane poslanče, očekával jste vy osobně, že Rusko přistoupí k tak radikálnímu kroku, jako je vojenský útok na celém území Ukrajiny?
Přiznám se, že neočekával. Uznání obou lidových republik a invaze ruských ozbrojených sil na jejich území jsem chápal jako krok, který měl zabránit dalšímu porušování příměří domluveného naposledy v létě 2020. Domníval jsem se, že možný následný konflikt by se mohl omezit jen na teritorium Doněcké a Luhanské oblasti, podobně jako v roce 2008 v Jižní Osetii, kdy ruská vojska došla na její administrativní hranice a na hlavní město Gruzie Tbilisi už neútočila.
Byl jste velvyslancem v obou válčících zemích. Která z nich vás svým chováním v této krizi překvapila více?
Jednoznačně Ruská federace. Nečekal jsem, že Vladimír Putin tak rychle sáhne k silovému prosazování svých požadavků vůči USA a NATO.
Sdílíte názor některých lidí, že „Vladimír Putin zešílel“, nebo lze v jeho kroku najít nějaké racionální vysvětlení?
Nesdílím, nezešílel, naopak jeho postup je svrchovaně cynický, a tím pádem racionální. Pokusím se to krátce vysvětlit. Přestože samotný plán a rozsah ruské invaze na Ukrajinu se rýsuje jen v hrubých rysech, dá se docela dobře odhadnout modus operandi, který tentokrát Vladimír Putin jako vrchní velitel použil. Uplatnil tam zkušenosti ze všech válečných tažení, kterým dříve velel.
Základem asi je operace z roku 2008 nazvaná Přinucení k míru (válka s Gruzií v roce 2008). Odpovídal tomu první krok, překročení hranic na území ovládané separatisty, tenkrát v Jižní Osetii, dnes v Doněcku a Luhansku. Ovšem poučil se také z úspěšné ruské intervence v Sýrii na podporu Bašárova režimu.
Nechal zmobilizovat obyvatele separatistických republik a poslal je do bojů s nejlepšími a nejlépe vyzbrojenými jednotkami ukrajinské armády. Ruská pomoc se spíše omezuje na leteckou a technickou podporu útočících oddílů separatistů, které mají pochopitelně značné ztráty. Trochu to připomíná Stalinovy metody, nechává válčit bývalé občany Ukrajiny proti těm, kteří mají ukrajinskou uniformu.
Ruské jednotky uplatňují svou významnou technickou převahu, zejména leteckou; zapojení speciálních jednotek trochu připomíná nasazení těchto sil v Kazachstánu. Ne vše jde tak, jak bylo původně naplánováno, proto asi Vladimír Putin tak přivítal návrh Volodymyra Zelenského na jednání o budoucí neutralitě Ukrajiny.
Fotogalerie: - Zastavme válku na Ukrajině
Jaký očekáváte další vývoj situace? A jakými způsoby je tento konflikt možno ukončit?
Domnívám se, že další průběh konfliktu ovlivní předčasná a polovičatá rychlá kapitulace ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který již druhý den po útoku ve čtvrtek 25. 2. oznámil, že je ochoten jednat s prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem o neutrálním statutu Ukrajiny, aby tak zabránil dalšímu krveprolití. Tento návrh nejprve tvrdě odmítl ministr zahraničí Sergej Lavrov, ovšem vzápětí návrh akceptoval slovy svého mluvčího Peskova Vladimír Putin. Doprovodil to slovy, že podle jeho přesvědčení mimoblokový neutrální status Ukrajiny naplňuje první požadavek jeho příkazu k provedení speciální vojenské operace, tedy demilitarizaci Ukrajiny.
Běloruský prezident Alexander Lukašenko okamžitě nabídl, že mírové rozhovory tradičně proběhnou v Minsku. Bezprostředně poté tuto informaci ruský prezident telefonicky sdělil svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Dá se proto předpokládat, že mírové rozhovory brzo začnou a že jejich výsledkem budou další Minské dohody číslo 3.
Jak to podle vás poznamená vztahy Ruska a Západu?
Rusko, nebo spíše Vladimír Putin, se rozhodlo vztahy se Západem dočasně zcela rozervat a orientovat se na Čínskou lidovou republiku. Samotný fakt, že ruský prezident o Zelenského nabídce okamžitě informoval Si Ťin-pchinga, vypovídá o mnohém. Například o tom, kdo v této nové alianci ve skutečnosti šéfuje.
Psali jsme:
Někteří tvrdí, že svět poválečné diplomacie tímto skončil, dohody přestávají platit a vracíme se ke „koncertu velmocí“, soupeřících spolu na sílu. Co říkáte na tento názor?
Naposledy to potvrzuje válka na Ukrajině. Pro Evropskou unii (a pro nás) jde o tragický vývoj, protože jsme slabí a přitom bohatí. V novém světě, kde mezinárodní právo bude nahrazeno právem silnějšího, jde o nejhorší možnou roli. Budeme oškubávanou husou kýmkoliv, kdo na to bude mít dost velkou armádu.
Jak hodnotíte vystoupení prezidenta Miloše Zemana?
Jeho rozčarování a zklamání chápu.
Řada členských států EU do poslední chvíle vyjadřovala na stranu Ruska pochopení a snažila se jednat. Myslíte, zda po takto silném impulsu dochází ke změně těchto postojů?
Předpokládám, že dočasně dojde u všech států ke změně tohoto postoje ve prospěch solidarity s Ukrajinou. Později zase převládnou obchodní zájmy a státy najdou pro Ruskou federaci znovu pochopení.
Povede to k posílení severoatlantické vazby mezi západní Evropou a USA?
Určitě. Nejlépe to dokumentuje odhodlání Švédska a Finska ke vstupu do NATO v rámci posílení jeho východního křídla.
Čeho se podle vás mohou občané ČR nyní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině obávat nejvíce?
Hlavně inflace, zdražení a nedostatku energetických surovin.
Bc. Jaroslav Bašta
Očekáváte v souvislosti s témito událostmi další zesílení tlaku na potlačení „kremelského narativu“ a využívání hrozby Kremlem k potlačování svobody slova, čehož jsme svědky od nástupu Fialovy vlády?
Česká vláda samozřejmě zneužívá válku na Ukrajině k zavedení cenzury a dalších plánovaných omezení občanských práv v České republice. Pro zavedení totality u nás je válka s Rusem dar z nebe. Na ni se dá svést víc věcí než na Babiše. Včetně inflace, drahých energií a umlčení opozice. V záloze navíc mají pandemický zákon.
Jaká je v této věci nálada mezi poslanci hnutí SPD, které je mnohými obviňováno, že je „proruské“?
Přestože SPD představuje v Poslanecké sněmovně jedinou autentickou opozici vůči protilidové Fialově vládě, jako vlastenecké hnutí odsuzuje každou agresi a narušování suverenity, ať je to kdekoliv a ze strany jakéhokoliv útočníka. Jsme solidární s Ukrajinou, která se brání, proto schvalujeme kroky české vlády směřující k účinné materiální, vojenské a humanitární pomoci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
