Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?
Myslím, že úšklebek nad tím, jako že není co slavit, ukazují spíše lidé mladší. Ti starší si naopak své republiky váží. Je naším společným dílem, proto je taková, jaká je, ani lepší, ani horší. Nevím, jestli je nutné slavit samo výročí jen pro jeho kulatost. Ale je to dobrá příležitost připomenout si, že tohle dílo našich předků přežilo už několik generací, během nichž se svět obracel naruby. A že svým občanům a obyvatelům asi po celou tu dobu něco dávalo, jinak by ho svým úsilím při životě neudrželi.
Rozprodaná a rozkradená je velká část naší suverenity, samostatnosti a nezávislosti. Ale i taková údobí za poslední století nastala a Čechům se vždy podařilo vzít si svou zemi zpět. Z toho plyne úkol pro naši dobu. Vezměme si svou zemi zpět, vraťme jí nezávislost, suverenitu a samostatnost. To se nám podaří ale jen tehdy, když pro tu chvíli necháme stranou vše, co nás rozděluje, a spojíme se. Až si své hřiště vybojujeme zpět, můžeme si to pak na něm klidně zase rozdat.
Pokud na to navážeme, Miloš Zeman říká, že „naše země je naše“. Je opravdu naše země v reálu naše? Není to jen postulát, že naše země by měla být opět naše, ale ve skutečnosti není?
Naše je asi tak, jako jsou jižní Čechy Jihočechů. Trochu ano, je to jejich domovina. Ale hlavní a výsostní slovo ve svém kraji nemají, nejsou exkluzivními nositeli suverenity. Ani my v Evropské unii už nejsme plnoprávnými nositeli státní suverenity. A po Lisabonské smlouvě už vůbec ne. Ale jako společenství občanů pořád existujeme. A musíme si pro svou nezávislost do Bruselu dojít.
Co názory, že nezávislý stát vůbec neměl vzniknout, že si neumíme vládnout a tak dále…
To jsou přemoudřelé povýšené výkřiky těch, kteří chtějí naznačit, že jsou něco víc než jejich ostatní krajané. Vládnout si umíme jako kdokoli jiný. A na konci první světové války jiná možnost než obnova české státnosti stejně nepřicházela v úvahu.
Co pro vás znamenají pojmy národ, vlast, národovectví a vlastenectví?
Dvě věci. Obě jsou stejně důležité. Jednak ony pojmy znamenají cosi velmi pragmatického a užitečného: ideální rámec pro svobodu a demokracii. A jednak cosi spíše z roviny emocí: je to vztah k domovině a našemu národnímu společenství.
V jakém stavu je naše země dnes? Na co z naší současnosti by mohli být naši předkové hrdí a za co z našeho dneška by se styděli?
Ocenili by náš relativní (ale velmi zranitelný) blahobyt. A asi by se zastyděli z toho, v jakém rozvratu jsou osvědčené mezilidské vazby a civilizační struktury. Především rodina.
Máme se prý nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. A podle kosmopolitně uvažujících občanů jsme zalezlí čecháčci a xenofobové a jen žijeme z toho, že se daří Německu a Západu. Je to tak?
Slovo „čecháček“ může použít jen světáček, který pro ty, jež považuje za méněcenné, má jen pohrdání, a pro ty, které považuje za nadřazené, má jen samé úklony a úslužné šplhounství.
Pokud jde o rozdíl v životní úrovni mezi námi a Západem, brzdí nás stále dědictví komunistického režimu? Nebo je problém v odlivu zisků na Západ, a že jsme „kolonií“? Či se málo snažíme a neinvestujeme do naší budoucnosti, třeba v rámci vědy a výzkumu?
Pravda celá není ani jedno. Dědictvím komunismu už se nezabývejme, je to totéž, jako se v únoru 1948 vymlouvat na dědictví rakouské monarchie. Odliv zisků nás velmi poškozuje – je důsledkem hloupého žadonění o cizí investice za každou cenu, za cenu investičních pobídek, daňových prázdnin a mnoha dalších výhod cizím investorům na úkor našich podnikatelů. Ale životní úroveň ani na ten odliv svádět nemůžeme. Blouznění o investicích do vědy a výzkumu je potrhlou módou. Jedině firmy samy mohou vědět, kudy se má ubírat užitečný výzkum. Životní úroveň je dána něčím úplně jiným. Svobodou podnikání, volností trhu, nízkou úrovní zdanění a regulace. To by měla být naše cesta k prosperitě.
Pokud jde o režim z let 1948 až 1989, začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po sametové revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám. Je to výraz toho, že zejména na posledních 20 let vlády KSČ část národa nevzpomíná ve zlém? Že Češi chtěli po listopadu „tlustou čáru“ a klid? A že by dnes nechtěli KSČ zpět, ale necítí žádné „zbytkové“ utrpení? Ostatně proto jim nevadí Andrej Babiš?
S minulostí se nelze nikdy nějak „vypořádat“. Lze alespoň přiměřeně odstranit některé nespravedlnosti. A to jsme udělali přesně v té míře, na jakou měla naše společnost sílu a vůli. Ale myslím, že jsme v tomto ohledu na tom líp než mnohé postkomunistické země, například i díky lustračnímu zákonu. V podstatě ve všech okolních zemích byly transformované komunistické strany ve vládách, měly své prezidenty, premiéry. U nás ne.
Pokud jde o Babiše jako ústřední postavu našeho dneška, volby ukazují, že přesně ta část společnosti, která si přeje sociální jistoty, vysokou účast státu při řízení ekonomiky a která deleguje svá přání na své politiky, volí Andreje Babiše. Obstojí u ní Babiš? Co je pro národ schopen „zařídit“, vyjednat, „opravit“ a vybudovat? Nebo jen své voliče podvádí? A hlavně, jak moc Češi rádi věří, že „to někdo zařídí“? Komunisté po válce, Havel po revoluci, Klaus v 90. letech, Babiš teď?
Myslím, že Babiš toho lidem nasliboval tolik, že je nakonec musí zklamat, protože slíbil nesplnitelné. Ale obávám se, že je může zklamat ještě podstatně víc, pokud nebude pod soustavným tlakem veřejnosti. Nevěřím mu totiž jeho bojovnou rétoriku proti organizované masové imigraci. Má příliš mnoho svých zájmů, zranitelných zájmů. A až ty budou mocnými z Bruselu ohroženy, udělá vše, co po něm budou chtít. I ve věcech bruselského centralismu a masového přistěhovalectví.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. byl položen dotaz
Co tak najednou?
Proč jste z vlády, navíc tak narychlo vyhodil Bartoše? Tehdy jste tvrdil, že je to kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Nyní ji ale chválíte. Děkuji za vysvětlení.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
18:10 „To bude velká legrace.“ Historik Fidler se děsí, jak se má nově učit historie
„V dějepise se přestane učit chronologicky a budou preferována průřezová témata napříč časem a bez o…
- 15:40 Vyoral: Halík nás zase navštívil z pekla? Už jede na setrvačník
- 12:50 „Klima je víc, než národ“, četl český lékař. A začal zkoumat. Až ke Karlu IV.
- 4:46 Václav Vlk, pamětník totality: Foltýnova parta jako výhonek stalinistických časů
- 8:41 Rozlučka Jitky Chalánkové: Zážitky ze Senátu i rada, jak se z politiky nezbláznit
- 22:14 Zdeněk Kettner: Házet seniory přes palubu je hyenismus. Žijeme z jejich dřívější práce
