Americký prezident Donald Trump před právě probíhajícím summitem NATO znovu přitvrdil a opět obvinil evropské státy, že nedostatečně přispívají na svoji obranu. Když k tomu ještě přičteme obchodní válku, kterou rozjel i vůči Evropě, nabízí se otázka, zda nedochází ke drolení euroatlantického spojenectví?

Donald Trump v podstatě plní to, co řekl ve svém inauguračním projevu, že Amerika bude na prvním místě. Řekl to velmi drastickým způsobem, ale nelze mu to jako Američanovi vyčítat, protože každý prezident by se měl snažit, aby jeho země měla ty nejlepší podmínky. Dělá to drsně, protože Američané už prostě takoví jsou. Američané dělí lidi na Američany a konkurenty a některé i na nepřátele. Samozřejmě obchodní válka je velmi nepříjemná věc a bude nepříjemná i pro Američany, nejen pro Evropu, Čínu nebo pro celý svět. Zkušenosti jsou takové, že z obchodní války nikdo nevychází jako vítěz. Pokud jde o NATO a obecně o Evropu, Evropa je konkurentem Spojených států amerických a podle toho se Trump a někteří další američtí politici k Evropě staví. Výhrady k výdajům na zbrojení Trump opakuje velmi dlouho, v americkém tisku se objevují i náznaky, že NATO je zastaralé a potřebuje revizi. Objevují se narážky na to, že Američané by mohli opustit základny v Německu, objevily se zprávy, že je snaha revidovat vojenskou politiku USA v Afghánistánu. Bílý dům to pak popřel, ale jeden vysoký činitel z obrany říkal, že Trump vydal úkol revidovat trochu bezpečnostní politiku včetně možného odchodu nebo snížení počtu vojsk v Afghánistánu a případné jednání s Talibanem.

Německá kancléřka už v minulosti připustila, že Evropa bude muset spoléhat víc sama na sebe. Ale Spojené státy americké měly silný vliv v celém světě. Jaké může mít změna jejich politiky, případně odchod Američanů z Afghánistánu, globální důsledky?

Myslím, že se Amerika nestáhne, ale k nějakým změnám dojít může, pokud má představitelka Rady národní bezpečnosti pravdu, že se bude revidovat bezpečnostní politika Spojených států. Pokud jde o Evropu, tak ty doby, kdy Amerika byla na špici, končí. Spojené státy americké mají ve všech dokumentech, že jsou vedoucí silou ve světě, že oni prosazují principy demokracie a humanity. Ale tahle doba skončila a bipolární svět se podle mne změnil na multipolární. Evropa se musí připravit na to, že se bude muset nějakým způsobem osamostatnit. Nejen v ekonomické oblasti, kde je vážným konkurentem Spojených států amerických, ale i v oblasti určité sebeobrany, protože nemůže stále spoléhat na americký deštník. Ten vývoj asi takový bude.

Jak do této situace zapadá snaha Donalda Trumpa zlepšit vztahy s Ruskem? Někdo říká, že schůzka Trumpa s ruským prezidentem Putinem je především vítězstvím Putina.

Americký prezident už ve svém inauguračním projevu prohlásil, že je třeba narovnávat vztahy s Ruskem. V současné době jsou podle mne tyto vztahy na horší úrovni než v době studené války. A nejen Amerika a Rusové, ale i Evropa a celý svět to musí pociťovat velmi negativně. Svým způsobem je to pí ár pro Putina, ale já si od toho moc neslibuji. Za prvé Trump i Putin jsou ve složité situaci, Trump proto, že pořád probíhá vyšetřování zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, americký prezident je pod hledáčkem demokratů, kteří využili tu ruskou stopu v amerických prezidentských volbách výlučně proti Trumpovi. Trump je líčen jako ruská loutka, proto si nemůže dovolit příliš velké ústupky, byl by hned napaden, že je příliš přikloněn k Rusku. Ale zároveň potřebuje výsledky, kladné pí ár, že dosáhl úspěchu. Putin je ve složité situaci, protože má velké problémy s ekonomikou po pádu cen ropy a při tehdejší výrazné orientaci ekonomiky na těžbu a vývoz energetických surovin. Druhá věc je, že dnes jsou ceny ropy poměrně vysoko, Rusové počítali, že budou 50 dolarů za barel, v současné době je cena daleko vyšší, ale může se stát, že zase velmi rychle spadne. Proto také zní z Ameriky hlasy, aby se ceny ropy snižovaly. Pro Putina není nyní příliš dobrá doba z hlediska vnitřní politiky v Rusku, protože penzijní reforma, kterou chce zavést, je velmi negativně hodnocena, zhruba devadesát procent lidí ji odmítá, jen asi osm procent s ní souhlasí.

Navíc Putin slíbil, že během jeho vlády se penze nebudou zvyšovat.

Jistě. Ale penzijní reforma je nezbytná. Všem jeho kritikům vzkazuji, ať se podívají na penzijní reformu a odchodový věk v České republice a jinde.

Ale u nás je průměrný věk dožití mnohem vyšší než v Rusku.

Ale věk dožití se i v Rusku velmi rychle zvyšuje. Na otázku, kterému politikovi věří nejvíc, bylo v lednu kolem šedesáti procent lidí věřících Putinovi, v červnu už to bylo jenom čtyřicet osm procent. Ale pokles se týká i Medveděva, Lavrova a dalších politiků, všude o dvanáct procentních bodů. Takže ruský prezident nemá dobrou situaci. Přesto si myslím, že bude velmi tvrdě trvat na hlavních věcech, které jsou pro Rusko důležité. I když už nemá takovou motivaci, protože už nemůže být zvolen, ale Trump chce být zvolen. Navíc v Americe zanedlouho proběhnou volby do Kongresu a Trump potřebuje získat pro republikány výhodu. To je pro něj takovým hnacím motorem.