V případě, že by podalo demisi všech pět ministrů ze sociální demokracie, do týdne by museli rezignovat i premiér a ministři z ANO. Taková je další podmínka ČSSD při vyjednávání o koalici. ANO to odmítá. Na včerejším jednání lídrů ANO a sociální demokracie bylo pak tématem i odvolání poslanců SPD z vedoucích pozic ve Sněmovně. Vrací se vše na začátek vyjednávání, nebo podmínka není tak zásadní, jak vypadá?

Jednání se na začátek nevrací. Pokud jde o programovou oblast, panuje shoda. Problém je trestně stíhaná osoba a dalším problémem jsou záruky. ČSSD má jen 15 poslanců. Součet poslanců ČSSD a ANO nedá dohromady většinu. I kdyby k vytvoření koalice došlo, vláda bude odkázána na podporu komunistů, nebo dokonce při některých hlasováních na podporu někoho jiného.

Osobně jsem tuto situaci zažil jako mluvčí Zemanovy vlády, která byly čtyři roky menšinová, opírala se o tzv. opoziční smlouvu a pro jednotlivé kroky si musela hledat podporu napříč celým politickým spektrem. Například když se schvaloval rozpočet, tak jednou ho podpořili lidovci a Unie svobody, jindy ODS nebo částečně komunisté. Nejinak by tomu bylo i v tomto případě. Je velký problém si zajistit, aby ČSSD nebyla přehlasovaná. Myslím si, že je to úkol nesplnitelný.

Při takovém poměru, kdy ČSSD má jen patnáct poslanců, nikdo nemůže ČSSD zaručit, že záruky dostane. I kdyby je dostala, tak nejsou vymahatelné. Ukazuje se neustále, když je vláda v demisi, a ukazovalo se to minulé čtyři roky, když byla koaliční vláda, že Andreji Babišovi se nedá věřit. Je schopen během jednoho dne otočit o 180 stupňů. 

Myslíte si, že tedy vytvářet nějaké pojistky už nemá smysl?

I když budou na papíře, není záruka, že je hnutí ANO nevypoví. Kdyby podali demisi ministři z ČSSD, doplní ministry a jede se dál. Pokud dostane Andrej Babiš důvěru, tak i kdyby ČSSD z vlády odešla, postu se nevzdá.

A co dál? Myslíte si, že jednání Andreje Babiše s Janem Hamáčkem bude zásadní?

Uvidíme, jak jednání dopadne. Ale i kdyby něco zásadního z jednání vzešlo, existuje velká část členů ČSSD a nejsou to jen senátoři, kteří by nejraději odešli do opozice a začali se věnovat znovuvybudování, posílení strany a komunálním a senátním volbám.

Není už čas na to, aby od ČSSD jasně zaznělo: Odcházíme do opozice?

Jasného slova se dočkáme už tento víkend. Je samozřejmě nepředvídatelné, jaké bude. Jsou dvě možnosti. Buď se dnes Jan Hamáček s Andrejem Babišem na něčem shodnou a pak to bude muset prodiskutovat a schválit ústřední výbor ČSSD, který se sejde v sobotu v Hradci Králové, nebo se nedohodnou, a to může znamenat konec vyjednávání. I kdyby se na něčem dohodli, bude to muset schválit ústřední výbor, což není jisté, a pak by ještě následovalo vnitrostranické referendum.

Senátoři kritizovali, že místo účasti na vyjednávání o vládě pan předseda Babiš jel na Ostravsko. Co si myslíte o výtkách, které padly také od předsedy Senátu Milana Štěcha?

Samozřejmě že by ministři měli do regionů jezdit, aby věděli, jaké tam jsou problémy a jak mohou pomoci. Ale výjezdy by měly být organizovány tak, aby nenarušovaly práci Parlamentu. Parlament jako Senát má určitou kontrolní funkci a je povinností ministrů být při projednávání zákonů i při interpelacích. Když místo takových jednání cestují po regionech, pak je něco špatně a předseda Štěch má v tomto pravdu.   

Na sjezd KSČM přijel i prezident Miloš Zeman, který vyzval komunisty k pokání. Připomenul ne chyby, ale „zločiny“. Vyjádřil ale sympatie k demokratickému socialismu a rozloučil se takto: „Tomáš Masaryk kdysi napsal, že svět jde nalevo. Chtěl bych nám všem popřát, aby svět opravdu šel nalevo, ale dá to práci.“ Co vy říkáte na účast prezidenta na jejich sjezdu a jeho slova?

Na mě to působilo velmi rozporuplně. Ano, je pravda to, co řekl Masaryk. Takový byl vývoj, svět šel doleva a i první československé volby vyhrála suverénně sociální demokracie. Ale je obrovský rozdíl mezi sociálními demokraty nebo demokratickými socialisty, kteří uznávají parlamentní demokracii, neuznávají třídní boj a násilí, a mezi komunisty, kteří celou svou existenci postavili na třídním boji a revolučním násilí. A to právě vedlo ke zločinům, které prezident zmínil. Dnešní KSČM se v podstatě od těchto zločinů nedistancovala. Neustále poukazují na usnesení, jež měla tehdejší KSČ. Nezměnili na rozdíl od polských, maďarských, bulharských, rumunských a dalších kolegů ani jméno.

Jistě, KSČM určitý počet lidí volí, účastní se demokratických voleb, ale tím, že se jasně nedistancovala od minulosti a ideologie ani od jména komunistická, tak si myslím, že ani po 28 nebo 29 letech není vhodné, aby prezident jezdil na jejich sjezd. A když zmínil Masaryka… Masaryk na sjezdu komunistů nikdy nebyl, a kdyby dnes žil, jsem přesvědčen o tom, že by tam nejel.

Nejen politici velmi kritizovali skutečnost, že se prezident Miloš Zeman kvůli sjezdu KSČM neúčastnil piety za kardinála Berana. Jak si to vysvětlujete?

Těžko si něco vysvětlovat, to ví jen Miloš Zeman sám. Mohl se klidně v pondělí účastnit uložení ostatků do sarkofágu a do krypty. Ani to neudělal. Vysvětlení je na něm.