Prezident Pavel podepsal vládní konsolidační balíček. Pane inženýre, překvapilo Vás to?

Nepřekvapilo. Pan prezident již dříve avizoval, že je konsolidační balíček připraven podepsat, nadto u něj, jakožto kandidáta vládní pětikoalice, nelze očekávat, že by se vládě rázně postavil. Jakkoli rozumné by to bylo.

Na pondělí se v ČR chystá stávka, která vychází na stejné datum jako generální stávka v roce 1989. Co k této akci říci? A může podle Vás něco změnit?

Velmi bych si to přál. Pondělní stávka bude zřejmě největší stávkou od roku 1989. Zapojeny jsou nejen školy, učitelé, ale i úředníci, dopravci, pracovníci lesního, vodního a dřevozpracujícího hospodářství a další odboráři. Jedná se o jednoznačné vyjádření nesouhlasu s kroky vlády, které poškozují pracující občany. Je to jasné NE konsolidačnímu balíčku, které by vládní koalice, pokud je ještě schopna uvažovat racionálně, rozhodně neměla brát na lehkou váhu. Nelze zkrátka odírat slušné, pracující lidi donekonečna a já jsem velmi rád, že to vláda uslyší i od někoho jiného, než jsme my, opoziční hnutí.

„Celý systém je nemocný. Uměle se zdražuje výroba elektřiny,“ napsal jste na svůj facebookový profil a mluvil jste o tom také v televizi Prima. Můžete to prosím i pro naše čtenáře rozvést?

Dám Vám takový příklad. U nás se 40% elektřiny vyrábí v uhelných elektrárnách, kdy výrobní cena 1 kWh je přibližně 28 haléřů. Emisní povolenka tuto cenu navyšuje o cca 2,20 Kč(!)

Před pár dny jsme si připomněli výročí 17. listopadu. Jak těch už více než třicet let po sametové revoluci hodnotit?

Jednoznačně jako nevyužitý potenciál. Jemně řečeno. Naše země patřila k nejvyspělejším zemím bývalého východního bloku, a to ve všech směrech. Porevoluční očekávání, že v řádu let budeme schopni nasměrovat vývoj země k „dohnání západu“, tak byla oprávněná. Koneckonců, byl to i jeden ze slibů, který motivoval hlasující k hlasování pro přistoupení České republiky do Evropské unie. Realita je tak po těch 34 letech opravdu zdrcující. Naše republika se potácí v problémech, v ekonomické recesi a ostatní státy V4, které byly v roce 1989 daleko za naší republikou, nás postupem času nejenže dohnaly, ale i značně předehnaly. Opakuje se tak to proslulé komunistické rčení, že když nemůžeme vyspělejší státy předehnat, držet s nimi krok, ani je honit, tak je důležité je alespoň neztratit z dohledu. Ovšem nyní mluvíme o Polsku, Slovensku a Maďarsku.

Co říci k samotným oslavám a konkrétně k projevům politiků nejen na Národní třídě?