Určitě jste zaregistroval výzvy k tomu, aby se začala trestně stíhat protiuprchlická vyjádření na sociálních sítích. Velice aktivní je v tomto směru šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, který požaduje důsledné využívání § 356 Trestního zákoníku o podněcování k nenávisti vůči skupině osob orgány činnými v trestním řízení. Je načase začít protiuprchlické výroky na internetu rázně postihovat?
Ne, svoboda slova a projevu – včetně hanebného či hloupého projevu – je základním lidským právem. U nás taky právem ústavním. Jen projev, který navádí k porušování práv – například práva na život, svobodu a podobně – jiných či jejich porušování obhajuje, je mimo ústavní ochranu a smí a má být zakázán a trestán.
Nedocházelo by ale až k takovým absurditám, že by se bralo jako podněcování nenávisti vůči skupině – konkrétně vůči migrantům – třeba i to, kdyby někdo zkritizoval, že stovky migrantů v řeckém Idomeni vzali útokem hranici a házeli kamení na makedonské policisty?
Přesně tak, proto jsem proti zákazům těchto projevů.
Za jak prospěšnou považujete jednotku HateFree Culture, která má silné zázemí Úřadu vlády a odbornost Agentury pro sociální začleňování a jejímž posláním je mimo jiné i zakročovat proti rasismu a xenofobii na sítích?
Cokoli, co v současnosti sídlí na Úřadu vlády, za příliš efektivní nepovažuji. A pokud bude zakročovat jen mediálně – tedy mediální kritikou a polemikou – pak proč ne.
Nevládní organizace Člověk v tísni, hospodařící ročně s miliardou korun a financovaná převážně z peněz české vlády, EU a dalších státních zdrojů, vydala analýzu o údajném extremismu a nesnášenlivosti mezi čtenáři ParlamentníchListů.cz. Co si o takové náplni činnosti Člověka v tísni myslíte?
Že může být zajímavá a rád bych si tu analýzu přečetl. Vůbec nepochybuji o tom, že mnozí čtenáři Parlamentních listů jsou nesnášenliví.
Na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň“, která se konala v Poslanecké sněmovně, vyzval lidovecký poslanec Ivan Gabal k mazání proruských webů a blokování propagandistů na sociálních sítích. Nazrála doba, kdy je v zájmu společnosti sáhnout po cenzuře?
Ne, nenazrála. Nyní proti nám Rusko vede válku mediální a propagandistickou a také zpravodajskou, takže i obrana proti němu má být mediální, informační a také zpravodajská. Kdyby však první ruský voják překročil hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě proruské weby zablokovat a smazat a – abyste měli v redakci PL veselo, neboť dobře víte, zda se vás to také týká – po dobu konfliktu s Ruskem v Pobaltí redaktory proruských webů internovat.
Měl by tu být někdo, třeba instituce, kdo by rozhodoval o tom, co se veřejně psát nebo říkat už nesmí?
Naše svoboda politického projevu není podle Ústavy absolutní. Obhajoba porušení práv jiných, či navádění k jejich porušení, je trestné. Zda k tomu došlo, smí rozhodnout jedině soud. Takže ano, odpovědí na vaši otázku je: soud.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník