Podnikatelská mise, která doprovodí prezidenta Miloše Zemana při návštěvě Ruské federace, má být největší v historii Česka. Zúčastní se jí 130 firem a podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého by jejich představitelé měli podepsat kontrakty za miliardy korun. Čím si takový zájem z české strany v době, kdy stále platí hospodářské sankce uvalené na Rusko Evropskou unií, vysvětlujete?

Popravdě řečeno, já bych si dovolila nadšení pro „kontrakty za miliardy“ trochu mírnit… Víte, tyhle podnikatelské mise jsou dost specifickým žánrem. Troufnu si tvrdit, že na těchto misích možná víc kontraktů uzavřou čeští podnikatelé mezi sebou navzájem, protože se vzájemně velmi dobře a hlavně neformálně seznámí. Naděje, že pokud se ten a onen podnikatel vyskytne v nějaké zemi zrovna po boku prezidenta, premiéra, ministra či kdovíkoho, nějakým zázrakem se mu podaří uzavřít kontrakt, který by jinak nevyšel, bývá poněkud naddimenzovaná. Občas to samozřejmě vyjde, zejména v těch zemích, které nejsou příliš rozvinuté a jsou zvyklé mít velký respekt z každé úřednické funkce. Ale i pak jsou obyčejně očekávání přehnaná.

Situace, kdy prezident či jiný politik může nějak ovlivnit konkrétní obchodní případ, také pravidelně budí větší očekávání, než jaká jsou realistická. Zkušenost v praxi je většinou taková, že namísto toho, aby daný politik probíral se svým protějškem obchodní záležitosti, dojde k výměně osobních zdvořilostí, k výměně názorů na tuhle a tamtu politickou otázku, a tím je čas určený pro schůzku vyčerpán.

Takže čím si velký zájem vysvětluji? To může mít dvojí vysvětlení. Buď mírnou naivitou těch, kdo ještě na podobné misi nebyli a mají přehnaná očekávání, nebo tím, že tentokrát byla vypravena dvě letadla namísto jednoho, takže jednoduše byla větší kapacita než u obvyklého „pouhého“ jednoho vládního speciálu – jak prosté, anebo si zkrátka někteří lidé chtěli udělat velmi zajímavou dovolenou, což není nic špatného, však si podnikatelé účast na misi řádně platí.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na ekonomické konferenci Vysoké školy finanční a správní prohlásil, že v průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent. Komu především by pomohlo, pokud by se tento odhad opravdu naplnil?

Já se tedy trochu obávám, že ono to tak snadné nebude. Česká národní banka se totiž dostane do dvou kleští: Zaprvé poroste inflace, což ji bude nutit zvyšovat úrokové sazby, zadruhé bude od poloviny roku 2018 zpomalovat růst HDP, což ji bude naopak nutit úrokové sazby snižovat… Ale nechme tohle stranou, dejme tomu, že by guvernér měl pravdu. Pak říkám, že návrat k normálu, tedy míněno především k „normálním“ úrokovým sazbám někde kolem tří procent by pomohl úplně všem s výjimkou těch, kdo už dnes mají úvěr a splácejí ho na hraně svých možností. Pro ty je samozřejmě jakékoliv zvýšení úrokových sazeb problémem. Nicméně pro ty ostatní je vítané vrátit se do normálu, protože když v tomto normálu nejsme, v ekonomice vznikají velmi nepříjemné tlaky: Buď se vytvářejí tlaky přehřívající ekonomiku, nebo naopak tlaky táhnoucí ji dolů. Toto pnutí pak fyzicky prožíváme například v podobě příliš vysoké nezaměstnanosti, příliš drahých úvěrů, nedostatku pracovních sil a podobně.

Od Jiřího Rusnoka také zaznělo, že kromě určitého přehřívání trhu práce centrální banka zatím nevidí žádné větší nerovnováhy. Hospodářský vývoj je sice nad potenciálem, ale stále existuje prostor, aby se udržel i několik dalších let. Podle guvernéra ČNB by měl v roce 2019 veřejný dluh klesnout na 30 procent hrubého domácího produktu, což vytváří do budoucna prostor pro manévrovací možnosti vlády, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými zahraničními šoky. Nakolik s těmito výhledy ve vaší analytické a konzultační společnosti Next Finance souzníte?

Příliš ne. Shodneme se na tom, že ekonomika je takzvaně nad svým potenciálem, lidově řečeno se přehřívá. Neshodneme se ale na tom, jak dlouho tento stav může vydržet. Pan guvernér si myslí, že i několik let, nám připadá realističtější mluvit spíš o několika měsících. Poté musí přijít ochlazení. A nutno poznamenat, že kdo příliš zrychluje před zatáčkou, o to silněji pak musí brzdit. A to zrychlování je opravdu zásadní. Vždyť podle posledních statistik je u nás spotřebitelská inflace na čele Evropské unie, růst HDP také, naopak míra nezaměstnanosti je nejmenší. Ať se podíváme na jakýkoliv ukazatel, vykazuje extrémní hodnoty.