Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?

Určitě je co slavit! Je na co vzpomínat a třeba i bilancovat. Je to připomínka nejdůležitějšího mezníku v naší moderní historii. Československá republika už sice není, ale ty dvě nástupnické se o ni opírají a bez ní by patrně ani neexistovaly. To rozkradení, to je takové vžité klišé, skoro folklór. Víte, že se to říkalo zřejmě odedávna? Za mladé první republiky napsal tehdejší výrazný oponent T. G. Masaryka a drsně sršatý literát, poslanec parlamentu Viktor Dyk tento epigram:
„Nade hradem,
pode hradem
kradu, kradeš, krade, kradem!“ 

V jakém stavu je podle vás naše země dnes?  Máme se prý nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. Dle kosmopolitně uvažujících občanů jsme zakuklení a zalezlí a jen žijeme z toho, že se daří Německu a Západu. Je to tak?

Pokud se budeme řídit ukazateli, jako je HDP a jeho růst, určitě na tom špatně nejsme. Pokud se však zamyslíme, jak si žijeme jako takzvaně kulturní lidé, je to naopak dost bída. Je to nejspíš klesající úrovní vzdělávání školským reformám navzdory. Nebo právě kvůli nim? Pokud se týká života takzvaného průměrného občana z hlediska příjmů, pak nelze než konstatovat, že je u nás lidská práce hodně podceněná.
Kdo jsou podle vás ti „kosmopolitní občané“? I Němec, Francouz, Brit, Američan, Rus a Číňan a kdovíkdo ještě, je závislý na ostatních státech a národech. Pokud by někdo chtěl žít izolovaně, ať se podívá na Severní Koreu, kde to končí…
 
Pokud jde o rozdíl v životní úrovni mezi námi a Západem, brzdí nás stále dědictví komunistického režimu? Nebo je problém v odlivu zisků na Západ? Či se málo snažíme a neinvestujeme do naší budoucnosti, třeba v rámci vědy a výzkumu?

Tak radši od konce. Do vědy a výzkumu se asi nikdy nebude investovat dost, nebo se toho stavu prostě nedožiji. S tou reminiscencí na minulý režim bych se taky neoháněl. Vyrostla už úplně nová generace, která komunistickou totalitu nezažila. Ti noví mají jiné myšlení, jiné zvyky, jiný přístup k řešení problémů. Vůbec si nemyslím, že všichni šmahem převzali „dědictví“ svých otců. Takových jsou jen nízká procenta. Problém vidím jinde – v určité, promiňte, nenažranosti kapitálu, jedno, zda takzvaně místního, anebo mezinárodních korporací. Tuhle bolest nejspíš může vyřešit čas. Nebo strašlivá katastrofa.
   
Pokud jde o režim z let 1948 až 1989, tak začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po sametové revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám. Je to výraz toho, že zejména na posledních 20 let vlády KSČ část národa nevzpomíná ve zlém?

Kteroupak část národa máte na mysli? Těch posledních 20 let vnímala drtivá většina lidí v produktivním věku jako prachmizernou. To by tedy k listopadovému převratu muselo dojít zázrakem, že? Na ty já ale pořád odmítám věřit. Když někdy někde čtu, že „za komunistů bylo líp“, jen se tomu pousměji. Někomu – menšině – určitě lépe bylo. A vidíte – zas to souvisí s tím kradením. Kdo si mohl přilepšit drobnou krádeží ze státního nebo družstevního, udělal to. Mlčky se to shora tolerovalo, protože více postavený soudruh toho mohl „štípnout“ víc. Ti nejvýše postavení všechno. Kdo se tímhle systémem podivného uplácení nechtěl morálně špinit, a zrovna tolik jich zase nebylo, hned „stál opodál“. Nějak se na to dneska rádo zapomíná.
 
Pokud jde o Babiše jako ústřední postavu našeho dneška, tak volby ukazují, že přesně ta část společnosti, která si přeje sociální jistoty, vysokou účast státu při řízení ekonomiky a která deleguje svá přání na své politiky, volí Andreje Babiše. Obstojí u ní Babiš? Hlavně, jak moc Češi rádi věří, že „to někdo zařídí“? Komunisté po válce, Havel po revoluci, Klaus v 90. letech, Babiš teď?

Nu ano. Lidé vyrostlí za „totáče“ si z velké části nezvykli a nechtějí zvyknout na zodpovědnost za své životy. Raději by viděli, aby je nikdo s takovou neotravoval, a stále jen čekají, že přijde nějaký spasitel, který vše vyřeší. Tedy to, že se budou mít skvěle a nebudou se kvůli tomu muset moc snažit. Za tohle může samozřejmě minulý vývoj, nejen za komunistů, ale i po listopadu. Zapomněli jsme, že ne všechno vyřeší trh jako takový, ale jsou nutné nějaké mantinely v rámci toho, čemu se říká slušné chování. Pak stačí, aby přišel někdo jako pan Andrej Babiš s tím svým „všeci tuna kradnú“. A slíbí, že se postará, aby to tak nebylo. A bude všechno – takový malý ráj na zemi. Točí se to pořád v kruhu. Asi si budeme opravdu znovu muset nabít ústa, abychom pochopili, že to takhle nefunguje. Babiš neobstojí na dlouho. Lidé ten podvod s rájem na zemi časem prohlédnou.