S koncem července státy zveřejnily velmi nelichotivá čísla o svých ekonomikách za druhé čtvrtletí. V eurozóně došlo k poklesu HDP o 12,1 %. Italové ztratili 12,4 %, Francie 13,8 % a Španělsko dokonce 18,5 % HDP. O něco lépe si stáli Němci, kteří přišli o 10,1 % HDP. Jsou tato čísla předzvěstí velkých problémů v EU?

Evropská unie se rozhodla, že propady v ekonomice bude řešit růstem zadlužení a extrémně uvolněnou měnovou politikou. To může na nějaký čas zabrat. V budoucnu se však kvůli této politice budeme dostávat do dalších krizí. V zásadě lze říct, že jsme odkopli plechovku před sebe. Určitě k ní v budoucnu opět dojdeme.

Máme očekávat ještě další zhoršení ve 3. čtvrtletí, nebo se, podle vás, už budou ekonomiky pomalu navracet do normálu?

Podle dostupných ukazatelů by 3. čtvrtletí již mělo být lepší. Ekonomika se postupně zvedá, protože již není uzamknutá restriktivními opatřeními. K tvrdým restrikcím již pravděpodobně nedojde, možná nasadíme roušky a zrušíme masové akce, ale plošné zavírání ekonomiky nás nejspíš nečeká. Potenciální náklady by totiž byly zničující.

Europoslanec Jan Zahradil vyjádřil obavu stran společných unijních dluhopisů. Podle Zahradila z nich musí mít zákonitě největší radost Čína. „Do 30 let je budou mít všechny skoupené v trezorech. Pak to začne být opravdu zajímavé,“ varuje politik ODS. Máme se obávat této eventuality?

Evropské dluhopisy se často obchodují se zápornými úrokovými sazbami, takže to pro investory není žádné terno. Jestli o dluhopisy bude mít zájem Čína, tak jí je klidně můžeme prodat. Kdybychom začali mít pocit, že jich Čína má již dost, tak s tím můžeme přestat.

Rozevřou se po krizi ještě více nůžky mezi jihem EU a bohatšími státy na severu?

Fond obnovy se snaží nůžky mezi jihem a severem přivřít, proto nejvíce peněz získají státy na jihu Evropy. Bylo by vhodné, aby se peníze z fondu obnovy podmínily dobře připravenými reformami. Jinak si jižané užijí velkou party za peníze seveřanů – a po konci večírku budou žádat o další peníze.