Po pádu ruského letadla nad Sinají dochází k zajímavé situaci. Západní média – americká, britská – mluví o bombě na palubě a pravděpodobném teroristickém útoku, ruská strana je však v tomto směru výrazně zdrženlivější. Jak se vůbec po týdnu o katastrofě píše v ruských médiích?

V souvislosti se západními informacemi se začalo docela široce spekulovat o tom, že šlo či mohlo jít opravdu o teroristický čin. Nicméně média v Rusku k tomu stále připomínají, že zatím neexistují jasné důkazy a že vyšetřování teprve začalo. Jinak řečeno, je tam pořád patrný zdrženlivý postoj, který k tragédii zaujaly od začátku samotné ruské úřady. To je pochopitelné v kontextu vzájemné nedůvěry a rostoucí rivality mezi Západem a Ruskem. O možnosti teroristického útoku se ale obšírně mluví a spekuluje v ruských médiích a diskutuje se také na ruských fórech. Není to žádné tabu. 

Nezaznamenal jsem, že by se k věci příliš vyjadřoval prezident Vladimir Putin. Jaký je jeho postoj?

Prezident Putin událost příliš obšírně nekomentoval, i když záhy po ní samozřejmě kondoloval pozůstalým a přislíbil jim veškerou pomoc. Byl opakovaně během minulých dní v telefonickém styku s egyptským prezidentem Sísím i s britským premiérem Cameronem. Věci se věnovala ruská bezpečnostní rada státu a Putin podpořil návrh šefa FSB na evakuaci turistů z Egypta a zastavení letů do Egypta do doby, kdy bude místní situace vyhovovat bezpečnostním požadavkům ruské strany. Jinak se prezidentův program nijak nezměnil. Nicméně nepochybně Putin využil příležitosti, aby při návštěvě výstavy u příležitosti 2 000 let města Derbentu v Dagestánu zdánlivě mimo téma poslal jasný vzkaz, že „vystrašit ruský národ jako celek a Dagestán konkrétně“ je „absolutně bezperspektivní činnost“, která se nikomu nepovedla, a že Rusko bude dál bojovat s terorismem v Sýrii i jinde. 

Kdyby byla potvrzena informace o teroristickém útoku (dodejme, že počtem obětí největším od 11. září), jak by na ni podle vás reagovalo ruské veřejné mínění?

U té časti veřejnosti, která je kritická k vojenskému angažmá Ruska v Sýrii, by byl takový názor ještě posílen o další argument. Kritici Putinovi vyčítají intervenční politiku jak v Sýrii, tak předtím na Ukrajině, která jde na úkor Ruska a jeho rozvoje i společnosti. Zřejmě by se objevily argumenty o tom, že Putin tak přinesl fakticky válku do Ruska a tu tak začali pociťovat i obyčejní Rusové na vlastní kůži.

Na druhou stranu si ale nemyslím, že by došlo k nějakému otřesu důvěry v prezidenta Putina nebo k nějakým protestům, které by mohly ohrozit současné uspořádání. Dá se předpokládat, že část veřejnosti, která současnou politiku podporuje, by mohla požadovat nebo očekávat odvetu. Bude záležet na tom, jak se případný potvrzený „terakt“ prodá mediálně a politicky. 

Rusko je zemí, kde se teroristické akce už od carského režimu odehrávají poměrně často. Jak se ruská veřejnost dívá na tento fenomén obecně?

Politický terorismus v době carského Ruska byl díky kontextu trochu jiný fenomén a myslím, že pro současné Rusy není jeho místo v paměti něčím zvlášť stěžejním. Ovšem tak jako ten současný se snažil šířit a manipulovat strachem k politickým účelům. Novodobý terorismus je pro Rusy přítomný jev, který ovlivňuje každodennost ve velkých městech, nádražích, metrech nebo na letištích.

Rusko zažilo už celou řadu útoků v moskevském metru, bomby ve vlaku mezi Moskvou a Petrohradem, útoky na obytné domy, nádraží, v letištních halách a dvě velmi vážné krize s rukojmími, které se neobešly bez nevinných obětí. V Beslanu v roce 2004 to bylo celkem asi 385 obětí a z toho asi 168 dětí. V moskevském divadle Dubrovka v roce 2002 to bylo kolem 170 lidí. V obou případech ruská vláda odmítla jednat s teroristy a řešení krize stálo životy nevinných lidí, což se neobešlo bez domácí kritiky postupu ruských úřadů. Bohužel Rusko ve stínu terorismu zkrátka žije. 

Rusko má také historicky velmi významnou zkušenost s bojem s islamisty. Jak by podle vás mohl případný teroristický útok vedený Islámským státem nebo jinou islamistickou organizací poznamenat vztah Ruska k muslimům?

Často se zapomíná na to, že Rusko je mnohonárodní a multikonfesionální země. Islám se v Rusku považuje na oficiální úrovni za jednu z tradičních náboženských konfesí a je po staletí pevnou součástí Ruska jako země. 

Putin před nedávnem otevřel s velkou slávou katedrální mešitu v Moskvě, citoval Korán a  opakoval, že islamismus s terorismem či uskupení jako IS/Daeš nemají s autentickým islámem nic společného a že jsou jejich urážkou. Takové striktní oddělování tradičního islámu a politického islamismu je pochopitelné, protože islám je běžnou realitou dnešního Ruska a budit k němu nějakou obecnou nenávist je velmi špatná politická investice. Zvlášť v ruských reáliích mnohonárodního státu, který není nábožensky ani etnicky homogenní. V Rusku žije asi 10 % muslimů, kteří jsou ruskými občany, a díky demografii toto náboženství v poslední době dost výrazně posiluje. 

Takže na oficiální úrovni je patrná snaha oddělovat islamismus od islámu, i když nelze vyloučit určité protimuslimské nálady v samotné společnosti, které by podobné zkušenosti mohly dál posílit.