Poprvé jste byl zvolen zastupitelem Prahy 9 již v roce 1994 a třetí volební období stojíte v čele radnice. Na co jste jako starosta nejvíce hrdý a s čím naopak příliš spokojený nejste?

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Vzhledem k tomu, že za dobu, co „sloužím“ na radnici uplynulo již mnoho let, zmínil bych vývoj, jakým si Praha 9 za toto období prošla. Poté, co v 90. letech utichl hluk a usadil se prach z vysočanských továren, zůstalo na Praze 9 mnoho opuštěných továrních areálů. Je hezké být u toho, jak se do těchto míst v podobě rodin s malými dětmi nyní opět vrací život. Obdobně se proměnil i Prosek a Střížkov. Z šedého sídliště je místo plné zeleně a vzrostlých stromů. Navíc se nám podařilo získat pozemky nutné k prodloužení parku Přátelství od metra Prosek až ke stanici Střížkov, čímž toto území získá svůj „Central park“.

No a tím, co nás na Praze 9 v současnosti nejvíce trápí, je pravděpodobně doprava, a to zejména absence jak vnitřního městského, tak vnějšího pražského okruhu. A z velké části nefunkčnost celopražského parkovacího systému a absence parkovišť P+R. Zde však jako městská část taháme za kratší konec provazu a iniciativa by měla být na straně hlavního města a v případě pražského okruhu i státu.

Budete se letos znovu ucházet o obhajobu mandátu?

U každého rozhodnutí člověk zvažuje pro a proti. Na jedné misce vah jsou např. vnoučata, ale také to, že jako politik jste v očích mnoha á priori „sprostým podezřelým“. Na té druhé naopak nedokončená práce a podpora občanů. Právě podpora spoluobčanů mě přesvědčila o tom, že mám Praze 9 ještě co dát a přiznám se, že ta práce mě i baví.

Podle vašeho vyjádření je Praha 9 dlouhodobě ostrůvkem klidu v jinak rozbouřených pražských vodách. Čím si to vysvětlujete?

Možná tím, že si uvědomujeme, že jsme volenými zástupci občanů, a tak bychom měli spravovat Prahu 9 v jejich prospěch. Víte, lidé nejsou hloupí a nedají se koupit tím, že jim někdo slíbí akvapark nebo koblihy zdarma. Lidé chtějí, aby Praha a jejich městská část fungovala. Aby fungovaly školy, školky, aby byly čisté ulice a nemuseli se bát za tmy vyjít ven. A proto, že tu nasloucháme občanům a nevymýšlíme žádné „lumpárny“, tak předpokládám, že nemají příliš důvodů ke změně.

Poliklinice Prosek se daří za pomoci radnice rozšiřovat léčebné kapacity tak, aby ještě více uspokojila zejména občany z Prahy 9. Co ale rozvoj dalších poliklinik a zdravotnických zařízení na území městské části? Domníváte se, že jsou jejich kapacity dostatečné?

Stěžejní zdravotnická zařízení na území městské části jsou Poliklinika Prosek a Poliklinika Vysočany. Tato zdravotnická zařízení doplňuje síť menších zdravotnických zařízení jako např. Zdravotní středisko Kytlická a další jednotlivé ordinace umístěné v různých objektech na Praze 9. S výjimkou Polikliniky Prosek, kterou vlastní Městská část Praha 9, jsou ostatní zdravotnická zařízení provozována soukromými subjekty. Narůstající počet obyvatel městské části vyvolává potřebu rozšíření zdravotnických služeb, vytvořit nové prostory pro další lékaře by nebyl zásadní problém, neboť městská část má zpracovaný plán pro rozšíření kapacit ordinací na Poliklinice Prosek.

Jako hlavní problém však vnímám, získání lékařů do nových ordinací. Nových lékařů je poskrovnu, velmi těžko se hledají, zvláště v Praze, kde je mezi zdravotnickými zařízeními velká konkurence. Současné kapacity jsou dostatečné, ale bez nových lékařů se může zdravotnictví, a to nejen v Praze 9, dostat v budoucnu do problémů.

Letos by měla být dokončena privatizace městských bytů. Kolik radnice z prodeje obdržela a zejména, víte již, do čeho budete finance investovat?

Městská část Praha 9 se dynamicky rozvíjí, a to jak zvyšováním počtu obyvatel, tak změnou jejich věkové skladby. Prostředky z privatizace proto budeme investovat zejména na základě požadavků, které nám vycházejí z demografických studií a každodenní reality. V novostavbách vznikajících v tzv. brownfieldech bydlí často rodiny s dětmi, což klade nemalé nároky na kapacity zejména ve školství (školy a školky), ale také pro volnočasové aktivity. Na druhou stranu se musíme nějakým způsobem popasovat s opačným problémem – stárnutím populace a s tím i spojenými civilizačními chorobami či ztrátou soběstačnosti.

Kolik vlastní radnice sociálních bytů, které byste mohli nabídnout lidem v bytové nouzi? A nakolik poptávka odpovídá nabídce?

Městská část Praha 9 nerozděluje byty na sociální a „nesociální“. V rámci transformace majetku podle schváleného harmonogramu nabízíme byty v domech svěřených do správy MČ jejich oprávněným nájemcům ke koupi. Byty, které si jejich nájemci nekoupí a ty, které se uvolní, zbydou Městské části (odhadem 500 bytů). S těmito byty bude MČ Praha 9 nakládat podle nových zásad, které jsou nyní ve fázi přípravy – předpokladem je uvolněné byty využívat z veřejného zájmu (profese pro obec prospěšné – policisti, učitelé apod.) a ze sociálních důvodů. Tomu odpovídá také výše nájemného stanovená v obecních bytech MČ Praha 9 částkou 80 Kč/m² měsíčně.

Bydlení je jedním z hlavních problémů Prahy. Bytů je málo a ceny stále rostou. Vzniknou v nejbližší době na devítce nějaké nové domy či byty?

Městská část Praha 9 se snaží o maximální rozvoj „brownfieldů“ při ulici Kolbenova, které mají velký potenciál, při minimálním zatížení stávajících rezidentů. V této oblasti se tedy v horizontu 3 let počítá s výstavbou nových, na trhu ještě „nenabízených“ cca 3.500 bytů hned v několika bytových souborech od různých investorů, ať už lokálních nebo zahraničních. Právě jako velké plus vnímáme to, že tyto byty nevznikají zahušťováním stávající zástavby, ani na úkor zeleně.