„Proč je dobré podpořit najemní bydlení….“ Píšete ve svém komentáři na webu Vasevec.cz. Proč tedy? A jakou cestou jít?
Domnívám se, že ta situace v oblasti nájemního bydlení a obecně bydlení se vyvíjí přímo tragickým způsobem. Myslím tragickým pro občany ze středně příjmových skupin obyvatelstva. Protože se prakticky dostávají do situace, že si nedokážou pořídit bydlení, na které by vůbec měli. Takže pokud se dnes ceny nájemního bydlení třeba v Praze dostávají na ceny jako jsou dnes, tak je to prostě u sedmdesátimetrového bytu neúnosná suma. Samozřejmě hraje v tom roli několik faktorů.
Jakých?
Je to v první řadě to, že vlastně neprobíhá komunální bytová výstavba, výstavba tedy levných bytů, komunálních bytů. Které by stavěly obce nebo jimi zřízené organizace – přes velké řeči, které se vedou například v Praze už asi třetí volební období, a vlastně skutek utek. A v dalších velkých městech. Navíc se objevil fenomén, o kterém se vůbec nemluví, a to jsou Ukrajinci. Pokud v Praze žije 150 tisíc až 200 tisíc Ukrajinců, tak ti lidé někde musejí bydlet. A samozřejmě že tedy také určitou část toho trhu s byty zabrali oni. Ukrajinci, pokud tady žijí v nájemních bytech, tak často jich žije v bytech několik, takže se skládají na nájemné a samozřejmě to pak vytváří úplně jinou situaci na trhu s bydlením. Protože když čtyři Ukrajinci zaplatí za sedmdesátimetrový byt oněch přes 30 tisíc korun, o kterých jsem hovořil před chvílí, no tak se na to nějak složí.
Ale pokud to má učinit dvoučlenná rodina, a ještě s dětmi, dva dospělí a dvě děti, nebo pár, který chce mít děti, no tak se dostává do těžké situace. Protože platy u nás nejsou zase tak vynikající, aby mohlo třeba 40 nebo 50 procent platu jít na platbu nájemného. A samozřejmě ne všichni se dostanou kvůli podmínkám bank – což si ale myslím, že je správné, že banky mají tvrdší podmínky nežli v minulosti, tak aby nedošlo k nějaké krizi realitní – k hypotečnímu financování. Takže jsou bez bytu. Bydlí u svých rodičů, bydlí v nevhodných prostorách často, pokud bydlí sami. No a to je jeden z faktorů, proč nám také klesají počty nově narozených dětí. Protože lidé k tomu, aby mohli mít rodinu, mohli mít děti, potřebují byt. Ten nemají.
A zatím se nic nechystá, v té vládní politice, k nějaké změně. Tedy kromě velkých řečí a kromě toho, že se tady rozdělí sedm miliard korun z evropských peněz, což v podstatě znamená pár set bytů v každém kraji, což je v té poptávce, která je, v podstatě nic. Takže vláda neudělala nic, vůbec to nechápe jako nějakou důležitou prioritu, i když se to v podstatě mění na celonárodní velký problém. Protože když se nerodí děti, no tak je to problém. Je to o další existenci českého národa.
A jakou cestou tedy jít? Jaké je řešení podle vás?
Před čtyřmi lety jsem spolupracoval a vlastně jsem tehdy inicioval vznik návrhu zákona financování komunální bytové výstavby, který zpracoval doktor Přikryl s týmem odborníků ČSSD. Ten návrh zákona šel do Poslanecké sněmovny, prošel druhým čtením, ale bohužel už v závěru volebního období se nedostal do třetího čtení. Podstata toho zákona, který byl vytvořen podle britských a rakouských zkušeností, je, že by obce vytvářely neziskové společnosti. Ty neziskové společnosti by si braly úvěry na výstavbu bytových domů a obce by jim dávaly zdarma pozemky na bytovou výstavbu. Ty neziskové společnosti by stavěly bytové domy a obce by je obsazovaly těmi, kterými je potřebují obsadit. To znamená úzkoprofilové profese, které jsou na území obce, ať už se jedná o všeobecné lékaře, zubaře, ale také třeba policisty, učitele, ale také mladé lidi, kteří si chtějí založit rodinu.
Takže je potřeba s takovými programy začít. No a ty neziskové společnosti by si braly dlouhodobé úvěry od bank, takže pro banky by to byl také velmi slušný byznys, stejně jako když půjčují peníze developerům. A z toho přijatého nájemného by byly spláceny úvěry bankám. Takže stát by mohl třeba přispět na úroky z úvěrů, které by si tyto neziskové společnosti braly. Samozřejmě chtělo by to vládní programy, tak aby tyto úvěry byly podpořeny třeba státními garancemi a podobně. Je to model, který funguje desítky let v Anglii, tam jsem to viděl před mnoha lety na vlastní oči. A takto se postaví v Británii každoročně zhruba 50 tisíc komunálních bytů.
Kdyby se u nás stavělo deset tisíc komunálních bytů, tak by to bylo odpovídající s ohledem na poměr počtu českého a britského obyvatelstva. Myslím, že je to perspektivní cesta. Perspektivnější než ta, kterou ukazuje vláda a bývalý ministr pro místní rozvoj Bartoš, který v tom neudělal lautr nic!
A co je tedy v tuto chvíli s tím návrhem zákona, o kterém mluvíte?
Tento návrh zákona je zaparkován v Poslanecké sněmovně a je možné po něm okamžitě sáhnout. Připomínám, že byl samozřejmě konzultován tehdy i s právníky Ministerstva pro místní rozvoj. Takže je to komplexně zpracovaný návrh, který po nějakých dílčích úpravách je možné okamžitě použít a začít s bytovou výstavbou. Během dvou tří let.
Samozřejmě chce to další opatření jako to, aby třeba Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předával zdarma pozemky obcím, které jsou určeny pro bytovou výstavbu, územními plány. To lze vyřídit třeba během jednoho roku, že obce, které to zatím nemají určeno územními plány, se mohou vzpamatovat a dostat se takto k pozemkům na bytovou výstavu.
Ing. Jiří Paroubek
Pojďme dál. V dalším komentáři jste se vyjádřil i k novoročnímu poselství prezidenta. Co k němu tedy říci? A co říci na vánoční projev premiéra Fialy?
Myslím, že ti lidé si vůbec neuvědomují realitu. Respektive ti lidé, kteří jim zpracovávají ty projekty. Oni prostě běží na doraz po stejné dráze a nejsou schopni se podívat na to, co se v té společnosti děje a jaká je situace. Tak pokud se prezident zase zmiňuje o tom, že je potřeba zavést euro jako nějaký insentiv k tomu, aby se rozhýbala česká ekonomika, no tak je úplně mimo. To rychlé zavedení eura by v podstatě potlačilo kupní sílu českého obyvatelstva. Snížilo by koupěschopnost. Omezilo by vlastně jeden z faktorů hospodářského růstu, kterým je spotřeba obyvatelstva. Protože prostě při tom oligopolním charakteru české ekonomiky je možné očekávat podobné cenové skoky, jako jsme zažili v letech 2022 a 2023. Že si ti velcí kluci budou stanovovat jak ceny, tak tržní podmínky, jak je napadne. Ty velké firmy oligopolního charakteru, které de facto ovládají trh a vnucují svoje představy o cenových podmínkách jak konečným spotřebitelům, tak těm malým a středně velkým českým firmám. A to je špatně. Taková by byla situace, když by docházelo k zaokrouhlování cen při zavedení eura. Prostě by se snížila koupěschopnost českého obyvatelstva. Samozřejmě závisí na tranzitivním kurzu, za kterého by došlo ke změně. Pokud by to byl ten dnešní kurz, který se blíží někde k těm 25 korunám, tak samozřejmě že to by byla velká loupež. Byli bychom okradeni na svých úsporách. Srazilo by nám to de facto naše mzdy, naše důchody. No a to přibližování k těm německým mzdám by se naopak oddálilo, nežli by se přiblížilo.
Koneckonců tohle zavinila už svým způsobem ČNB v roce 2013 pod Singrovým vedením, ten kurzový závazek. Já jsem s velkým potěšením viděl před pár dny vyjádření guvernéra ČNB Michla, který na to má úplně stejný názor. Protože tím jsme de facto přišli o to, že bychom se i kurzem přibližovali k těm německým cenám. Dneska ta koruna mohla být, kdyby nebylo této intervence ČNB, kdy se vyplácelo úplně zbytečně přes dva biliony korun na nákupy eur, aby se držela česká koruna na fantaskním, nesmyslném kurzu 1 : 27 ve vztahu k euru, no tak bychom byli někde možná na 20 až 22 korunách za euro.
No a pak by mělo smysl to euro přijmout. Jinak to vidím jako cestu k dalšímu okradení českého obyvatelstva. Myslím si, že zavedení eura je celonárodní problém. Měly by politické špičky respektovat zájem především obyvatelstva, a ne tedy toho velkého byznysu. Který si samozřejmě přeje něco jiného.
Začátkem ledna Ukrajina zavřela tranzit ruského plynu přes své území do Evropy. Co k tomu říci?
Tak já si myslím, že to je skutečně sabotáž ze strany prezidenta Zelenského, mluvme úplně otevřeně. Je to v zájmu především amerických podnikatelských skupin, které dovážejí do Evropy stlačený plyn LNG, který je podstatně dražší nežli ten ruský. Takže to se projeví dřív nebo později, teď už možná u desítek tisíc nebo statisíců českých domácností, zvýšením ceny plynu. Ale za rok, kdy už budou ty ceny promítnuty v jiném prostředí, tak se to bude týkat všech českých spotřebitelů.
Říkat, že se nás to nebude týkat, no tak to může říct jenom blbec. Protože těch patnáct miliard kubíků ruského plynu, levného ruského plynu, které zmizí z evropského trhu, no tak budou něčím nahrazeny. To vakuum v ekonomice netrvá dlouho. Budou nahrazeny tím dražším LNG plynem americkým, ale třeba také katarským a také ruským. Ale za jiné peníze. Takže to opět zaplatí český spotřebitel.
Takže jestli jsou tady někteří političtí idioti, kteří, jak jsem viděl třeba v České televizi, to vydávají za velké vítězství ducha nad hmotou, velké vítěství Ukrajiny nad Ruskem, no tak ti by měli tedy si vzít meprobamat nebo by se měli nechat superarbitrovat pro blbost.
Slovenský premiér Fico čelí z mnohých stran kritice, že se proti tomuto rozhodnutí Ukrajiny ostře postavil. Zmínil například možnost nedodat Ukrajině elektřinu. Jak hodnotíte postoj Fica?
Já si myslím, že je to naprosto správné a z mého hlediska pochopitelné stanovisko. A špičky EU by neměly kašlat na zájmy slovenského a středoevropského obyvatelstva. Protože stejné problémy, jako budeme mít my, budou mít třeba i Rakušané. Slováci si je vyřeší tím, že budou odebírat ruský plyn v podstatě z té turecké větve, která vede přes Bulharsko, Maďarsko až na Slovensko. No ale nás se to týkat nebude. My budeme brát dražší plyn, tak jak jsem řekl, z těch zdrojů, a myslím si, že pokud si toto česká vláda neuvědomuje, no tak ti lidé tam nemají vůbec co dělat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Byl by Jiří Paroubek lepší premiér, než Petr Fiala?
autor: David Hora
pecka2
