Ve sněmovně se projednává novela zákona o vinařství. Ta podle předkladatele, tedy ministra zemědělství Mariana Jurečky, má zamezit zejména pančování sudového vína. Vinařská veřejnost argumentuje tím, že nepravosti se objevují i u velkých producentů lahvového vína. Novela na ně ale nepamatuje. Jak vážný je to problém?

Neřekl bych, že jen u velkých producentů, u nich to ale má vzhledem k velikosti jejich produkce největší dopad na zákazníky. Jedná se o klamavé a zavádějící označování lahvových vín, čímž je zákazník uváděn v omyl, samozřejmě ve prospěch toho, kdo takto víno označil a kdo pak z toho má i příslušný zisk, samozřejmě právě na úkor oklamaného zákazníka.

Jak k producentům lahvového vína a jejich prohřeškům přistupuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)? Můžete uvést příklady?

Tuto otázku bych v tuto chvíli raději vynechal. Myslím, že níže uvedené se k této otázce vyjadřuje dostatečně jasně, nikoli však explicitně, jak by tato otázka vyžadovala. Bude-li třeba, možno „doplnit“ později.

Přečetl jsem si, že třeba Vinné sklepy Valtice prodávají ročník Svatomartinského vína třeba ještě za čtyři roky. I laik si řekne, že přece tohle víno má zmizet do Velikonoc. Anebo ne? Kam zařadit takové postupy?

Jednoznačně mezi zavádějící praktiky. Dotčená vína sice nejsou označena jako Svatomartinská, byla však jako taková dříve označena a prodávána. Byla tedy vyrobena postupy umožňujícími jejich rychlé uvedení na trh, tím ale také pro jejich rychlou spotřebu. Objevují-li se v prodeji ještě i po více letech, zákazník teprve po otevření takové lahve má možnost zjistit, a jistě také zjistí, že její obsah se hodí k jedinému možnému druhu „spotřeby“ – vylití. Zisk z prodeje takového vína jde ale samozřejmě na konto jeho výrobce, škoda ale naopak na vrub toho, kdo si ho koupil, tedy zákazníka. A jednání, kdy se někdo na úkor někoho obohatí, se obvykle označuje jako podvod. A pro dokreslení: nejméně v jednom případě je v aktuální nabídce Vinných sklepů Valtice i v prodejní síti víno, které prodávaly Vinné sklepy Valtice jako Svatomartinské ročníku 2015. Uvedené nekalé praktiky tedy pokračují, a to za tichého „přihlížení“ Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) i České obchodní inspekce.

Když jsem zmínil Vinné sklepy Valtice, tak ty v loňském roce nabízely třeba víno, které bylo charakterizováno jako kupáž několika ročníků, ale nebylo uvedeno kterých. V evidenci zatřídění vína vůbec není číslo jeho šarže. Tím není porušován zákon?

Vinné sklepy Valtice nabízely na svém vlastním e-shopu víno, které jako takové nebylo, ba vzhledem k okolnostem ani býti nemohlo, tzv. zatříděno, což je nezbytná zákonná podmínka pro jeho nabízení k prodeji. Samozřejmě a jednoznačně šlo o porušení zákona, a to po mém soudu nejen zákona vinařského, ale i zákona na ochranu spotřebitele. Jednalo se o výrazně klamavé označení nabízeného vína, po mém soudu šlo i v tomto případě ze strany jeho producenta o jednání, které není-li přímo podvodem, má k němu velmi blízko. Jednalo se přitom o víno z kategorie vín dražších.

Zmíněná Státní zemědělská a potravinářská inspekce je ale prý na Valtice „mírnější“. Dá se dokázat na příkladech její selektivní postoj k vinařům?

Výše uvedený případ je po mém soudu dostatečnou ilustrací přístupu SZPI k Vinným sklepům Valtice. Kdyby SZPI v daném případě jednala okamžitě, kdy se o tom dozvěděla, nemohly by Vinné sklepy Valtice předmětné víno stáhnout z nabídky, jak se stalo, a SZPI by „oficiálně“ zjistila, co výše uvedeno, a musela vůči nim konat, jak jí zákon nařizuje. To se však nestalo, SZPI byla nečinná. A pro dokreslení, možná i „objasnění“ popsané situace: stávající generální ředitel Vinných sklepů Valtice byl dříve ve SZPI vrchním inspektorem přes víno (vedoucím oddělení vína), tedy tím, kdo byl také za veškerou kontrolní činnost v oblasti vína přímo odpovědný. A tu jeho dřívější funkci dnes vykonává jeho tehdejší nejbližší podřízený...

Habánské sklepy, Víno Mikulov či Chateau Bzenec jsou významní moravští producenti vína. Prvně jmenovaný navazuje až na počátky moravského vinařství. Všechny tři patří pod Bohemia Sekt ze Starého Plzence. Z Čech na Moravu daleko. Může si člověk být skutečně jist, že pije opravdu víno z Habánských sklepů? Nebo je to nějaká – laicky řečeno – směsice?

Ne, nejedná se o směsici – kupáž – vín. Jde o to, že stejné, totožné víno bylo nabízeno a vyskytovalo se v prodejní síti od více výrobců v rámci uskupení Bohemia Sektu. Takže si zákazník mohl koupit určité víno z Habánských sklepů, ale stejné i z Vína Mikulov či Chateau Bzenec. Údaj o výrobci, např. Habánské sklepy Velké Bílovice, tedy vůbec nemusel znamenat, že opravdu jde o víno odtud. A nejednalo se přitom jen o levnější jakostní vína bezpřívlastková, ale i o vína kvalitnější – s tzv. přívlastkem (např. pozdní sběr), u kterých je kladen, resp. by kladen býti měl, výrazně vyšší nárok na tzv. terroir, tedy i místo „vzniku“ vína.

Při přípravě novely zákona o vinařství MZ prakticky ignorovalo malé moravské vinaře. Jedinou viditelnou snahou byla diskuse s malými vinaři, kterou na začátku roku uspořádal v Uherském Hradišti senátor Ivo Valenta (SsČR). Tento týden jsme se dozvěděli, že v rámci projednávání novely zákona ve sněmovním zemědělském výboru se jeho členové vydali na exkurzi do Bohemia Sektu…

Ano, sám předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR p. Faltýnek při středečním jednání oznámil, že tento výbor odjíždí ještě téhož dne do Bohemia Sektu, a to poté, co bylo jeho jednání právě při projednávání novely zákona o vinohradnictví a vinařství přerušeno. Docela „rozumím“ tomu, že se chtějí členové tohoto výboru „podívat“ k největšímu výrobci šumivých vín v ČR, jen si myslím, že cesta k jednomu ze subjektů, kterých se projednávaná materie významně dotýká – viz i výše i dále –, a to navíc v době projednávání této materie, může vzbuzovat pochopitelné pochybnosti o objektivitě těch, kteří o ní budou následně rozhodovat a jsou navíc těmi, jejichž názor jako členů pro danou materii výboru garančního je velmi významný a důležitý.

Dokážete popsat, jak se promění trh s vínem v ČR, až bude přijata novela zákona o vinařství, kterou prolobbovávájí velcí hráči?

Dojde k výraznému zdražení vína – jedno zda sudového, či lahvového –, sníží se „dostupnost“ vína pro zákazníky, těm vinařům, kteří produkují ne malou část své produkce jako víno sudové, se výrazně sníží objem prodeje jejich produkce se všemi z toho plynoucími nejenom ekonomickými důsledky. Jinak se nic moc nezmění, ti, kdo podváděli – jedno zda u vín sudových, či lahvových (viz také výše) – budou podvádět dál. A ti co nepodváděli? Budou mít vše složitější, ekonomicky náročnější, byrokratičtější, budou ještě více „vydáni na pospas SZPI“.