Není tomu tak dávno, co Praha zažívala v oblasti turistiky doslovné žně. Byl to takový příval turistů, že si nad ním mnozí začínali zoufat. Turistů bylo tehdy v Praze skutečně přespříliš, a to do takové míry, že si tehdejší pražské magistráty příliš nevěděly s regulací turismu rady. Získaných zkušeností s turistickým nadprovozem bychom nyní mohli využít k nastavení vztahu hlavního města vůči turistům a turistice obecně tak, aby domácí Pražané netrpěli a turisté si přišli na své. A aby se nezapomnělo ani na domácího turistu.

Existují minimálně dva základní turistické typy. Ten první je známý jako baťůžkář. Ve svém malém příručním zavazadle si s sebou nese vše, co by ten den mohl potřebovat. Vše má pečlivě vybráno tak, aby nemusel utratit ani o korunu více, než je nezbytné. Přes noc potřebuje někde složit hlavu, komfort však příliš neřeší. Stejně podstatnou část noci stráví ve víru velkoměsta, s lahví alkoholu výhodně pořízeného v některé z večerek. Takový turista je sice milý, ale ne příliš žádaný. Mnoho neutratí, v noci paří, a na ulicích po něm zpravidla zůstává spoušť, odkazující na předchozí bujaré veselí. S takovým turistou se vleče sdílená ekonomika, zatěžování městské infrastruktury, a celkově nízký užitek pro městskou kasu. Z Prahy ho nyní vypudil především koronavirus a s ním spojené restrikce v cestování.

Druhý typ turisty je naopak žádaný, a to především místními podnikateli. V devadesátých letech se jednalo o zvědavé turisty, přijíždějící především ze zemí na západ od našich hranic. Postupem času byli tito turisté nahrazeni zvědavci z východu, především pak z Ruska, Číny a Koreje. Tito cestovatelé si s výdaji opravdu těžkosti nedělali a ve všech podnicích vyšší cenové hladiny byli vždy velmi vítáni. Ale i s jejich příjezdem bylo spojeno mnoho nesnází. Malé živnosti a obchůdky v centru města postupně ustupovaly prodejcům luxusního zboží, kýčovitých upomínkových předmětů, matrjoškám.

Tyto bonitní turisty jsme si pak z Prahy vypudili ve spolupráci s koronavirem sami, hloupostí našich komunálních politiků. Aktivističtí starostové v čele s dejvickým Ondřejem Kolářem, řeporyjským Pavlem Novotným, nebo i primátorem Prahy, Zdeňkem Hřibem v tomto ohledu dělají pražským podnikatelům skutečnou medvědí službu. Ingerují do kompetencí, které podle Ústavy náleží prezidentu republiky a vládě. To, že v letošním roce přijelo do Prahy jen několik stovek turistů z Číny (namísto dvou set tisíc v roce 2019) pak skutečně nebude náhodou. Proč by také jezdili do města, které se vůči jejich zemi chová nepřátelsky. Nabídnou však tito aktivističtí politici nějakou alternativu těm, kteří v důsledku jejich dětinské politiky přišli o statisíce klientů?

V celé debatě o turismu v Praze pak chybí prvek domácího turisty. Pražští obyvatelé, ale i městské rozpočty si v předchozích desetiletích navykly na bonitní zahraniční turisty, kteří s sebou přiváželi „tvrdou“ měnu. Ze spořivého domácího turisty se stala taková pozapomenutá popelka. Nikdo o něj příliš nestál, přestože by to měl být předně on, o jehož návštěvu by prozíravý politik měl mít zájem především. Turismus je totiž předně kulturní aktivitou, která rozšiřuje naše obzory, a která nám dává určitý intelektuální přesah. Návštěvou Prahy, míst spojených s počátky našeho přemyslovského státu na Vyšehradě, Pražském hradě, s počátky naší svébytné kultury a vzdělanosti na Strahově, Břevnově – nebo i v okolí Prahy na Budči, Levém Hradci nebo na Tetíně – jejich návštěvou si posilujeme naše vlastní národní povědomí a identitu.

Je pravda, že samotný „cestovní průmysl“ se v posledních dekádách choval k domácímu turistovi macešsky – ale na druhou stranu, kdy jindy bude lepší příležitost, aby se domácí turista navrátil zpět na místa, která mu přirozeně patří, než nyní v době, kdy Prahu opustili ti ze zahraničí? Moudrý turista nikdy neopovrhuje vlastní zemí. Moudrý politik domácího turistu vítá vždy s otevřenou náručí jako váženého návštěvníka, byť by v jeho městě neutratil ani korunu. A moudrý podnikatel si váží každého hosta, bez ohledu na jeho původ a bonitu. Dejme domácímu turistovi, školním výletům, spolkovým zájezdům nebo rodinám s dětmi najevo, že o jejich návštěvu v Praze stojíme, že jsou pro Prahu těmi nejlepšími možnými turisty!

Josef Nerušil
lídr kandidátky SPD pro volby do Poslanecké sněmovny 2021

(původně publikováno ZDE; převzato z Profilu)