Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, připomínám, že za měsíc uplynout 3 roky od chvíle, kdy zločinný režim ruského diktátora Vladimira Putina rozpoutal na Ukrajině největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Jsem velmi rád, že Česká republika se již od prvních dnů války postavila jednoznačně na stranu napadené země. Což je vedle dodávek vojenského materiálu nejvíce vidět na tom, jak jsme se zvládli postarat o skoro půl milionu uprchlíků, kteří za dobu trvání konfliktu prošli naší zemí. A aby tato pomoc byla v souladu s naším právním pořádkem, bylo nutné přijmout celou řadu zákonů, zejména v oblasti sociálních věcí a školství. Souhrnně jim říkáme „lex Ukrajina“. Ten poslední, lex Ukrajina 6, prodloužil institut dočasné ochrany do března tohoto roku, takže je zřejmé, že lex Ukrajina 7 potřebujeme minimálně z tohoto důvodu. Já jsem rád, že pan ministr tady rozebral tu situace s návrhem tohoto zákona velmi podrobně. Usnadnil mi a určitě zkrátil můj příspěvek. Já bych jenom rád zdůraznil jednu věc v případě toho lex Ukrajina v té části prodloužení institutu dočasné ochrana. Dokud bude trvat ruská agrese, je zkrátka naší povinností pomoci a postarat se o uprchlíky z Ukrajiny. A rád bych k tomu ještě dodal, že podle všech zveřejněných statistik zde většina z nich pracuje a do naší ekonomiky odvádějí více, než nás jejich pobyt stojí. Uvádím to také proto, že s blížícími se volbami budou sílit – a už je registrujeme – populistické hlasy od mnoha politiků, kolik nás Ukrajinci stojí, a že by vlastně bylo žádoucí většinu poslat zpět domů. Dalším pozitivem té novely je, jak říkal pan ministr, zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu v délce 5 let, což je vítaná věc pro ty, kteří budou mít zájem zůstat v Česku i po skončení války. Víte, navzdory všem opět populistickým výkřikům i zde hovoří fakta velmi jasně. S naším demografickým vývojem a s velikostí našeho pracovního trhu budeme potřebovat tisíce pracovníků pro udržení ekonomického standardu naší společnosti. A není nic jednoduššího, než pro to získat zde žíjící komunitu, která je již částečně integrována. V Poslanecké sněmovně byl načten pozměňovací návrh novelizující trestní zákoník. Opět o tom hovořil pan ministr. Někdy se mu také říká „lex krtek“. Já myslím, že o tom uslyšíme ještě hodně, ale já souhlasím s panem ministrem, že jde o velmi potřebnou změnu. Pan ministr zde zmiňoval některé příklady. Z mého pohledu na rozdíl od celé řady jiných demokratických států v Evropě, ať jsou to země Pobaltí, Skandinávie, nebo třeba Velká Británie, u nás opravdu není postižitelný ani ten, kdo prokazatelně vynášel informace cizí zemi. Pan ministr zmiňoval kauzu dlouholetého pracovníka Ministerstva zahraničních věcí, které vynášel ne sice tajné, podle mých informací, ale rozhodně citlivé informace právě Rusku. Všechno mu bylo prokázáno, přiznal se, ale nebylo podle čeho soudit. Takže teď si vesele a spokojeně užívá důchodu. A pan ministr zmiňoval i další příklady. Já si myslím, že zde zazní, a viděl jsem už to i v médiích, že tento zákon, tato část je gumová, je to zneužitelné – už jsem četl něco, že nás snad vrací někam před roku 1989. Zase s odvoláním na to, co z toho zákona vyplývá, návrhu zákona vyplývá, to, co zmínil pan ministr – k naplnění skutkové podstaty trestného činu musí současně platit všechny 3 klíčové podmínky uvedené v návrhu zákona, včetně jedinečného úmyslu poškodit nebo ohrozit ústavní zřízení, svrchovanost, obranu a bezpečnost České republiky činností pro cizí moc. Z mého pohledu jsme toto měli mít v našem právním řádu už dávno. A víte, k tomu návratu před rok 1989, na rozdíl od doby s vládou komunistů žijeme nyní opravdu v právním státě s nezávislou státní mocí. A tady není možné svévolně ničit životy lidí. Takže pro mě je docela zábavné, že nejvíce proti této novele vykřikují zatím ti, kteří by se jinak rádi před rok 1989 vrátili. Ale když už jsem u té historie, dovolte mi krátký citát: „Kdo v úmyslu poškoditi republiku ji vydá nebezpečí nepřátelského činu cizí moci a kdo za tímto účelem se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, trestá se za zločin těžkým žalářem od 6 měsíců do 5 let.“
Dámy a pánové, citoval jsem ze zákona na ochranu republiky z roku 1923, který se stal základním bezpečnostním kamenném naší první republiky. Podle něj pak bylo možné zakročit proti komunistům vyhrožujícím kroucení krky či proti sudetoněmecké straně Konrada Henleina. Tehdy, stejně jako dnes, se náš stát nacházel ve velmi složité mezinárodní situaci. A proto byla na přitom zákoně všeobecná shoda. Samozřejmě s výjimkou soudruhů, kteří tehdy používali argumenty, jež můžeme slyšet i současnosti. Ač tedy považuji lex Ukrajina 7 za velmi potřebný zákon a uvědomuji si jeho časovou urgenci, mám, pane ministře, jediný problém, který mi zabraňuje v tuto chvíli říct „budu pro to hlasovat“, ale určitě budu sledovat rozpravu. Ten problém je, za co nemůže pan ministr vnitra a jeho tým, a je to ten pozměňovací návrh o dvojím zápisu do škol pro cizince. Mimochodem toto nařízení bylo platné už v lex Ukrajina 3, který jsme schvalovali na jaře roku 2022. A tím jsme reagovali na masivní nárůst ukrajinských dětí v našich školách. Jakmile se situace stabilizovala, bylo toto nařízení na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z další novelizaci vyřazeno. Takže já si opravdu nemyslím, že 3 roky po začátku války jsme ve stejné situaci jako na jejím počátku. Školy i celý vzdělávací systém se, pokud vím, s ukrajinskou komunitou již naučili pracovat. A navíc v zákoně stále zůstává paragraf, který jasně říká, že pokud má ředitel školu naplněnou, pak prostě více dětí přijmout nemůže. Navíc z pohledu praktického fungování třeba ze svého obvodu vím, že je to něco, s čím se ředitelé skutečně už naučili pracovat. A ani v Praze to nepředstavuje tak zásadní problém, abychom museli do zákona toto diskriminační opatření vkládat. Zdůrazňuji – a myslím, že to tady říkal i pan ministr – že tento pozměňovací návrh byl v Poslanecké sněmovně přijat s negativním stanoviskem jak Ministerstva vnitra, tak Ministerstva školství. Takže, vážené kolegyně, vážení kolegové, na závěr mi dovolte zopakovat, že přijetí lex Ukrajina 7 považuji za velmi, velmi důležité. Nicméně z výše zmíněných důvodů budu ještě stále přemýšlet o tom, jestli nebudu hlasovat pro navrácení opraveného zákona zpět do sněmovny. A zrovna včera jsme se dozvěděli, že u návrhu zákona o majetku České republiky, který zákon do sněmovny vrátil, se zhruba po jednom měsíci stalo, že Poslanecká sněmovna také tuto naši vratku potvrdila. Takže není zcela vyloučeno, že by něco takového mohlo nastat taky při navrácení zákona do sněmovny. Ale jak říkám, budu sledovat rozpravu. A podle toho se o hlasování rozhodnu. Kolegyně a kolegové, děkuji vám za pozornost.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Bude se trestat za názor?
autor: PV
anaboca
