„Naprostá nehoráznost požadavků se pro mne projevila především v nárocích „literárních časopisů“, neboť ve světě medií a časopisů zvlášť se po pětadvaceti letech trochu orientuji,“ píše Doležal s tím, že je neuvěřitelné, jak se tzv. živá kultura staví nad tu komerční, tu, která zajímá víc lidí.

Úspěšný umělec nežebrá

„Nadřazenost a arogance „živých kulturistů“ je nebetyčná. Mezi literárním a společenským časopisem není žádný rozdíl v jejich „kulturnosti“ - oba jsou součástí verbální kultury. Ty společenské (velkonákladové) mají pro formování verbální kultury větší význam, protože oslovují více čtenářů,“ doplnil novinář s tím, že tito lidé si nárokují možnost živit se živou kulturou na náklady státu.

JDX dává za příklad některé členy redakce Reflexu, kteří píší knihy, fotografují nebo dělají hudbu. „Nikdo z nás ale nikdy neuvažoval o tom, že se tou volnou tvorbou bude živit. Všichni pracujeme v životaschopném, intelektuálním a vydělávajícím časopise, tam odevzdáváme většinu tvůrčích sil a dostáváme za to peníze,“ říká Doležal jednoznačně.

Úspěšný umělec podle komentátora nežebrá. „Demonstrující kulturní fronta je ale tak voražená, narcistní a arogantní, že chce, aby jim za jejich neživotaschopné umění, které nikoho nezajímá, platili na úkor důchodců, dětí z ghett a invalidů. Takže i já po demonstraci těch sebestředných levičáckých snobů začínám v momentě, kdy slyším slovo kultura, sahat po revolveru,“ dodal JXD.