„Ale i kdyby to tak tisíckrát bylo, tak premiér, tím méně paní Nagyová, nemá právo do toho jakkoli zapojit Vojenské zpravodajství. Na to by měl pověřit BIS, když už, Vojenské zpravodajství s tím nemá co dělat, je to zcela mimo jeho působnost,“ zdůrazňuje někdejší šéf špionů.

Má paní Nagyová nějaké dobré jméno?

Randák doufá, že má policie v aktuální kauze dost důkazů a že se snad brzy ukáže, co se na Úřadu vlády ČR opravdu děje. Sám má za to, že naše republika klesla na úroveň Iráku za Saddáma Husajna, který tajnou službu úkoloval na základě svého osobního rozmaru.

Stojí za připomenutí, že Randák zanedlouho stane před soudem právě kvůli tomu, že vynesl na veřejnost informace o finanční situaci Jany Nagyové. Prý tím poškodil její dobré jméno. „O jakém dobrém jménu tu teď může být řeč?“ ptá se Randák. Podstatně horší však je, jak špatnou reputaci teď bude mít naše vojenská rozvědka v očích jejich zahraničních protějšků.

Na černo vytvořený tým

Podle exšéfa civilní rozvědky se totiž ukázalo, že zde selhaly všechny kontrolní mechanismy. Ředitel Vojenského zpravodajství jistě nese nemalou odpovědnost, ale on sám zřejmě premiérovu manželku Radku Nečasovou nesledoval.

„Pokud by tam byl prodejný ředitel, to je jedna věc. Druhá ale potom je, kdo to fakticky v té vojenské zpravodajské službě vykonával. Paní Nečasovou určitě nehlídal šéf vojenské zpravodajské služby. Na to tam musel být nějaký útvar: oficiální, nějaký speciální, načerno vytvořený,“ klade si závěrem otázku Randák. I to by měla policie prošetřit.