„Manželka o tom neví, ale podívej, co jsem si radši koupil,“ říká P. S. a vede mě do sklepa paneláku. V něm má za krabicemi schovanou neprůstřelnou vestu. V bytě ve čtvrtém patře mu v obýváku v rohu stojí kulomet. O tom žena ví, protože ho koupil jako nefunkční sběratelský kousek, který je třeba pověsit na stěnu. Jako si lidé věsí na stěny dýky, šavle či meče. Ale tenhle exponát má ještě i jiné možné použití.

Asi bude další Majdan

Člen Pravého sektoru P. S. má dvě děti a bydlí v městečku kousek od Kyjeva. Účastnil se akcí na Euromajdanu, ale jak sám říká, jen pozoroval, nebojoval. I k současnému dění v Luhanské a Doněcké oblasti má specifický vztah, který je oficiálním názorům jeho ultrapravicové strany na hony vzdálený. „Lidé tam moc být v Ukrajině nechtějí, tak proč bych za ně měl bojovat a nasazovat kůži. Ať si poradí, jak umí. Spolustraníci tam samozřejmě bojují, ale to je jejich vlastní volba,“ říká pro ParlamentníListy.cz s tím, že by chtěl, aby Ukrajina zůstala i za cenu federace Ukrajinou.

Když ukazuje kulomet, sdělí: „Obdivoval jsem ty chlapy na Euromajdanu, co bojovali proti Berkutu a těm šmejdům ostřelovačům. Nesdílím ale všeobecné nadšení pro Petra Porošenka. Je to jen další oligarcha v řadě a myslím si, že za rok bude další Majdan, tentokrát budou lidé bojovat za lepší životní podmínky, ekonomiku a tak. Bude to takový Protibídamajdan.“ No a právě tam se chystá. Nefunkční kulomet prý dá s kamarádem dohromady za tři hodiny a náboje nakoupí na černém trhu. P. S. staví domy, skoro vše si udělá sám. Ale nyní v krizi má s prodejem jednoho dostaveného velké problémy.

Chlapi chtějí ženský

Když reportér ParlamentníchListů.cz přijel do Kyjeva, nastával večer. Na zádech zhruba osmadvacet kilo, vyhlídnutý hostel nikde. Už totiž neexistuje. Nakonec si sedl na schody v lepší čtvrti hned nad náměstím Nezávislosti s odhodláním, že to do rána nějak překlepe, a pak si konečně najde něco na spaní. Vzhlédl k nebesům a na protějším baráku nápis Roots Kiev Hostel, takže se dostal přímo ke kořenům. Dredatá majitelka, ostatně přebornice v hrách s ohněm, ho přivítala vřele.

A to ráno. „Dáš si kafe, ale dělám ho s pepřem,“ upozornila jej mánička zhruba pětadvacetiletá. Saša do Kyjeva přijel jako vesnický kluk hrát na ulici na kytaru, nyní žije s majitelkou hostelu a stará se o provoz. „Víš, kolik je na zeměkouli svobodných kluků bez ženské? Třeba v Rusku nebo na Ukrajině strašně moc. Normální chlap chce ženu, děti, bydlet a něco dělat. Vést spokojený život. A to je důvod, proč mužský chlastaj, fetujou a navzájem se zabíjej. Jsou frustrovaní, protože nemají sex. Proto jsou války. Potřebujou totiž adrenalin, podrbat se na koulích a být chlapama. Až tohle někdo vyřeší, bude nejlíp,“ sdělil. Byl jsem rozespalý a říkal si, kam jsem se to sakra dostal. Ale Saša jen chce, aby byl celý svět v pohodě. Je to takové dítě květin.