Nejenže sám moderátor je dobrý typ na historky z vysílání, ale navíc publikum i politici jsou mnohem přímější a otevřenější těsně před klapkou, než poté, co se jede naostro a mohou klást jen otázky, které jsou dopředu připravené. Že jste to nevěděli? Přinášíme podrobnou reportáž ze zákulisí ústeckého dílu pořadu.

Už v sedm hodin večer čekají před místem vysílání komunisté. „V kolektivu je síla,“ zdůvodňuje největší partajní hlouček Jaroslav Dubský z Krupky, který přijel podpořit lídra komunistů v Ústeckém kraji Oldřicha Bubeníčka. „Naživo budu před televizní obrazovkou poprvé,“ říká Oldřich Bubeníček. „On na to má. Už si to natrénoval v Českém rozhlase,“ říká k tomu Ústečan Pavel Vodseďálek.

Před vchod přicházejí i zástupci Dělnické strany sociální spravedlnosti. „My máme v zastupitelstvu jednu jejich členku. Je chytrá, slušná. Že je za DSSS, není moc dobré. Má osobní špatnou zkušenost s Romy, ale není rasistka. Ale kandidovat za DSSS je zoufalství, “ rozmluví se Jaroslav Dubský.

Vláda a média se bojí svých občanů!

„Vydržte do půl osmé, až dostaneme pokyn z režie, že můžeme na pódium,“ říká od dveří zástupce ochranky. „To je vás tu osm na to, abyste věděli, koho pustit a koho ne?“ zní otázka redaktorky ke skupince tmavě oděných mužů. 

Diváci jsou dopředu vybrání. Dostali poštou pokyny, co mohou a co ne, ty tu dnes podepíší a pořadatelé si zkontrolují jejich totožnost. „Ne, je nás tu pětatřicet,“ překvapuje odpovědí jeden ze security group. „Už nejen vláda, ale i média se bojí svých vlastních občanů,“ komentuje to divák Milan Sokolovský a dodává: „Já jsem středový občan, který má rád pořádek, ale nerad se nechává svazovat.“