„Všichni ode mě čekají nějaké komentáře k aktuálnímu dění, ale já jsem sem nepřišel mluvit o žádné politické aktualitě,“ předeslal exprezident hned v úvodu.

Možná i proto, že neví, co poradit. „Co dělat s českou politikou po událostech minulého týdne, to já nevím. Určitě nemám žádný návod, jak řešit vládní krizi. Mám ale pocit, že na existujícím politickém půdorysu je každé řešení špatné,“ uvedl Václav Klaus. „A tím půdorysem myslím těch šest stran, co sedí ve sněmovně a co si každou neděli zve Václav Moravec,“ dodal.

Ostatní strany jsou podle Klause nesmírně vzdálené tomu, co by považoval za smysluplnou alternativu, nebo jsou natolik malé, že nedokáží oslovit dostatek lidí. „Dělají spoustu užitečné práce, ale nejsou politicky významné,“ poznamenal. To se podle něj dá překonat vznikem nějakého nového subjektu, nebo radikální transformací existujícího. Co z toho může být úspěšné, ukáží následující týdny.

Odposlechy občanů a policisté v kuklách

„Hlavním  úkolem ale je návrat k politice, od které nás minulý týden dost vzdálil. Politikou není odposlouchávání občanů či vstup policistů v kuklách na Úřad vlády. Politikou také není kriminalizace běžných politických kroků,“ okomentoval nepřímo aktuální dění.

• TÉMA: Obři protikorupční akce

Pak už se dostal k hlavnímu tématu svého vystoupení, a tím byla situace české ekonomiky. „Je třeba si nalít čistého vína. Jsme v jasné zřetelné ekonomické stagnaci a ta sama nepřejde. Nestačí, že tu situaci přečkáme jako povodeň. Mám ale strach, že si to dodnes myslí vláda i opozice. A asi i spousta ekonomů a novinářů,“ rýpal Klaus.

„Mezi roky 2003 a 2008 jsme průměrně rostli o 5,8 procenta, to bylo skoro čínské tempo. Mezi roky 2008 a 2013 to bylo v průměru minus 0,2 procenta. Já nevím, jestli někdo tušil, že ta čísla byla takto rozdílná,“ připomněl. Pak zdůraznil, že jsme jediná země v okolí, která se doposud nedostala na úroveň roku 2008. 

Příčiny jsou podle Klause v oblasti mimoekonomické. „My prožíváme stagnaci celé společnosti. Tuto společenskou situaci nelze analyzovat ekonomickými ukazateli, můžeme to kvantifikovat jen jako 'blbou náladu',“ poznamenal bývalý prezident.  

Jako možnou příčinu vidí tradiční skeptické naladění našich občanů, které prudce narůstá, když se nedaří.

Od komunismu trvá spoléhání se na stát

„Lidem tu chybí odvaha, ale zároveň pokora, cítím ztrátu autority. Děsí mě absence chápání souvislostí, neoceňování práce, výkonu a nasazení. K tomu z komunismu přetrvává spoléhání na stát, což ze státu dělá paternalistický stát, podkopávající jakoukoliv motivaci,“ vypočítával Klaus. Trápí jej prý také přístup, když si někdo myslí místo toho, že si něco musí zasloužit, že na to má nárok.

„Všechny tyto defekty zásadně oslabují ekonomiku,“ varoval Klaus. Český národ podle něj degeneruje a začíná to pro něj být smrtící.

Nelze však prý přehlédnout ani faktory spočívající v ekonomickém systému, který je podle Klause pochybený. „A troufám si tvrdit, že řadu těchto vad jsme si vytvořili v posledních letech sami, s masivním příspěvkem EU,“ myslí si Klaus.

Je prý například zjevné, že u nás stagnují některé makroekonomické veličiny. „Pořád se mluví o stagnaci spotřeby domácností. Ta přitom klesla o jedno procento, kdežto investice o devatenáct procent,“ zdůraznil Klaus.

To je prý důsledek fiskální restrikce za neochotu škrtat ve výdajích.

Klaus se opřel do Zemana: Proinvestovat se z krize je dětský nesmysl

„Kalousek se sice chválí, jak to seškrtal, ale protože neměl odvahu škrtat v mandatorních výdajích, tak to mělo smrtící dopad na veřejné investice,“ připomněl Klaus. Následně však v diskusi upozornil, že tímto výrokem rozhodně nemyslel podporu slov současného prezidenta Miloše Zemana, že z krize je třeba se proinvestovat. „Proinvestovat se z krize je dětinský nesmysl,“ prohlásil Klaus. Pak svůj názor demonstroval na polemice s knihou britského ekonoma Johna Maynarda Keynese. „Keynes v roce 1931 říkal, že investovat je jedno kam, ale hlavně někam, protože všude něco zůstane. To je pro mě děsivé,“ říkal Klaus.

Nepříznivými vnějšími faktory hospodářského vývoje je prý prudké oslabení našeho hlavního obchodního partnera - západní Evropy. „Pokud náš export nezačne dramaticky růst, tak se z toho nedostaneme. A tohle předpokládá, že začne růst západní Evropa. A já si myslím, že ta růst nezačne,“ pokrčil Klaus rameny.

Pak vysvětloval, proč se obává dlouhodobé západoevropské stagnace. „Jedu do Londýna na konferenci o východní Evropě a svůj příspěvek jsem nazval: Východní Evropa - mezi stagnujícím 'Západem' a rychle rostoucím 'Východem',“ vyprávěl.

„Ten 'Východ' si půjde dopředu, jak chce. Pokud mu 'Západ' chce konkurovat, tak se musí změnit. A mně se nezdá, že by se chtěl změnit,“ obává se.