Boj za levnější vodu „vyhlásil“ sociální demokrat už před rokem. Tehdy byly na valné hromadě severočeské vodárenské společnosti jeho připomínky „odpálkovány".  Teď se nechce vzdát a opětovně vztyčil vlajku. Cena životně důležité tekutiny je totiž v regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti druhá nejdražší v rámci republiky.

V roce 1989 stál podle zjištění Karla Novotného kubík vody necelou jednu korunu. Dnes se průměrná cena v České republice vyšplhala až na 60 korun. „Cena vody v našem kraji je více než průměrná - kolem 83 korun. Tak velký nárůst nezaznamenala žádná jiná komodita. I když budeme vodou dál šetřit, ušetříme jen zdánlivě, neboť paradoxně čím více vodou šetříme, tím více nám ji zdražují,“ říká o problému politik. „Z ceny je vodné 37,60 Kč/m3 a stočné 35,47 Kč/m3 bez DPH, což představuje proti cenové úrovni roku 2011 nárůst o 6,9 procenta,“ upřesnila mluvčí Severočeské vodárenské společnosti Iveta Kardianová.

Podle komunálního politika je kromě jiného podivné, že nižší cenu vody mají v Evropě i mnohá velkoměsta jako například Varšava, Budapešť, Madrid, Barcelona, Londýn, Helsinky a dokonce i Mnichov. „Kupujeme si úsporné pračky, mnozí myjí nádobí v myčkách, které šetří vodu, používáme sprchu se stopventilem a podobně a výsledek? Platíme za vodu více,“ má pocit, že se ze spotřebitele dělá aktivní hlupák.

Jeho zdůraznění ekonomické nepřiměřenosti v případě tekutiny, která nám teče z kohoutků, pramení z přesvědčení, že růst ceny vody v posledních letech je neúměrný, sociálně necitlivý a tedy nepřijatelný. „Ačkoliv to legislativa ČR neukládá, společnost pravidelně vyhodnocuje, zda v jejím regionu působnosti cena vody nepřekračuje hranici takzvané sociální únosnosti,“ tvrdí však na svých stránkách Severočeská vodárenská společnost.

Kde je politický háček?

O tom, kolik budeme platit, rozhoduje Severočeská vodárenská společnost, a.s., jejíž představenstvo i dozorčí rada jsou složeny jen z politiků. „Kupodivu ale výhradně pod ´modrou´ a ´dříve modrou´ vlajkou,“ poukazuje Karel Novotný na partajní průřez zástupců. Jiní politici, než ti z „modrého či dříve modrého“ týmu, nemají podle jeho mínění šanci cokoli ovlivnit.

Akcionáři vodárenské společnosti jsou města a obce Ústeckého a Libereckého kraje v celkovém počtu 458. „Přestože je například město Most třetím největším akcionářem, nemá zastoupení ani v představenstvu společnosti, ani v dozorčí radě této společnosti,“ poukazuje Karel Novotný, který by byl rád, kdyby se vyjednala pro obyvatele korektní cena vody, která by se v budoucích letech zvyšovala maximálně o míru inflace. Ke spolupráci tím vyzývá i ostatní zástupce samosprávy v kraji, zejména proto, že akcionáři jsou města a obce, v představenstvu a dozorčí radě jsou politici, které zvolili do vedení našich měst a obcí. „Jako jejich voliči bychom je měli tlačit k zodpovědnosti,“ vyzývá.

Cena vody v regionu je podle vodárenské společnosti korigovaná řadou pravidel: legislativou, dotačními podmínkami a podnikatelským záměrem společnosti. Kalkulaci ceny vody ovlivňuje řada faktorů: od ceny surové vody jako vstupní suroviny přes výši nutných investic do infrastruktury, energie a jiné materiály až po řadu poplatků stanovených legislativně a odváděných státu. Karel Novotný oponuje, že například právě u cen investičních prací není zřejmé, zda jsou standardní a jak se vlastně soutěží. „Chybí regulace ze strany státu. Tento systém je navíc systémem parazitním, kdy veřejný i soukromý sektor investuje a budoucí majitel – vodárenská společnost - vybudované sítě odkupuje za cenu, kterou si určí, a následně vydělává,“ nelíbí se rovněž severočeskému politikovi.

Severočeská vodárenská společnost patří k největším vodárenským společnostem v Čechách, protože její region pokrývá celý Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Jde o území o celkové rozloze 6930 km2, tedy devět procent plochy státu, kde žije 1,14 milionu obyvatel.

Porovnání ceny vody v roce 2011:
Most (Ústecký kraj) - 75,19 Kč/m3
Roztoky - 62,48 Kč/m3
Špindlerův Mlýn - 67,57 Kč/m3
Košťálov - 30,53 Kč/m3.