V Aténách už policie použila proti demonstrantům slzný plyn poté, co se pokusili prolomit kordon u budovy parlamentu. Lidé protestují právě proti novým úsporným opatřením.  Do stávky se zapojila většina státních zaměstnanců, nevysílá například státní televize a rozhlas, nejezdí vlaky a velké problémy jsou především v městské dopravě v Aténách a Soluni. Stávkují také někteří učitelé základních a středních škol i někteří profesoři. 

Řecké odbory tak protestují proti úsporným opatřením, kterými mezinárodní věřitelé, takzvaná Trojka, podmiňuje další finanční pomoc zadluženému Řecku. Podle odborů neustálé snižování příjmů obyvatel nejenže nezvýší konkurenceschopnost ekonomiky, ale naopak zvýší její propad, a tím dál poroste počet chudých a nezaměstnaných. 

Příjmy se neustále snižují

„Odboráři mluví o tom, že příjmy Řeků se od roku 2009, kdy začaly škrty, do letošního roku snížily až o 50 procent. A nový program by měl přinést snížení minimální mzdy až o 20 procent, což by vedlo ke snížení veškerých mezd v Řecku. Odbory tvrdí a dokazují to čísly, že by to naopak zhoršilo tu špatnou situaci řecké ekonomiky,“ shrnula argumenty řeckých odborářů spolupracovnice Českého rozhlasu v Aténách Soňa Dorňáková Stamu. 

Namísto zavádění nových daní by se vláda podle odborů měla zaměřit na výběr těch stávajících, protože například 900 tisíc osob a firem dluží státu 42 miliardy. Tudíž by stačilo vybrat třeba jednu třetinu z této částky, aby obyčejní lidé nemuseli platit stále nové daně. 

Dramatické jednání s EU a MMF

Premiér Lukas Papadimos jednal do čtyř hodin ráno se zástupci věřitelů, tedy Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, o podmínkách poskytnutí záchranného balíku. Jednání bylo podle Dorňákové Stamu velmi dramatické a stále probíhá. „Premiér Papadimos s tou inspekcí dohodl určitý text, údajně má 16 stran, a teprve odpoledne půjde tento text do rukou lídrů koaličních stran. Ti by se potom měli sejít – večer nebo odpoledne – a premiérovi říct, zda s ním souhlasí nebo nesouhlasí. Teprve potom bychom se mohli konečně dozvědět, jestli tedy řečtí politici zachrání ekonomiku, anebo ta cesta bude obráceným směrem,“ nastínila další vývoj Dorňáková Stamu.

Řecko hraje o hodně a nemá v ruce zrovna dobře rozdané karty. Pokud se rychle nedohodne na novém balíku pomoci, na začátku března těžko splatí více jak 14 miliard eur dluhu a rozjede se neřízený bankrot se všemi negativními konsekvencemi pro Řeky i celou eurozónu. To se samozřejmě prakticky nikomu nevyplatí, a proto vynalézavost evropských politiků a úředníků nezná mezí, píše ve svém vyjádření  Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
 

Upustit z papiňáku trochu páry

A pokračuje: Nejnovější návrh podle Financial Times počítá s tím, že eurozóna i MMF zřídí pro Řecko nový účet, ze kterého budou přednostně hrazeny požadavky stávajících věřitelů. To by umožnilo současně tlačit řeckou vládu do dalších úsporných opatření a přitom vyplácet stávající věřitele tak, aby nedošlo například s březnovou splátkou dluhu k divokému bankrotu nevýhodnému pro všechny strany. Výhodou takového přístupu je, že upustí trochu páry z řeckého hrnce před březnovou splátkou dluhu. Současně bude mít eurozóna i MMF v ruce silnější bič, protože Řekové doposud ve vyjednávání sázeli na všeobecného strašáka vlastního bankrotu.

Na druhé straně větší tlak na Řecko sám o sobě není zárukou finálního splacení jeho dluhů, a to nejen bankám, ale i oficiálním věřitelům, kteří zatím o dobrovolném odpuštění dluhu nechtějí ani slyšet. Zatím bude docházet jenom k dalšímu refinancování stávajících dluhů - tedy jejich valení před sebou. Současný tvrdý německý tlak na úspory a zvyšování daní, který opomíjí obnovu konkurenceschopnosti Řecka, je přitom čím dál tím víc neefektivní. Prozatím vede pouze k pokračujícímu růstu dluhu a čtvrtému roku recese v řadě. Návrat k solventnosti Řecka je tedy tak jako tak stále snem z říše sci-fi.

Není také vůbec jasné, zda by se z nového účtu garantovaly platby všem věřitelům. Klíčové bude, zda ve chvíli, kdy Athény přestanou být schopné splácet svůj dluh, potečou z nového účtu peníze i do řeckých bank. Pokud ne, hrozí v Řecku tak jako tak pád bankovního sektoru a masivní finanční krize, která by si rychle razila cestu i k dalším slabším článkům euroklubu. I když tedy poslední německo-francouzský nápad může trhy trochu zklidnit, bez dohody na výraznějším osekání řeckého dluhu i mezi oficiálními věřiteli a širšímu plánu na podporu konkurenceschopnosti řecké ekonomiky nic nezmůže. A to i pokud řečtí politici kývnou na poslední podmínky Trojky a schválí další sérii úsporných opatření, zakončuje bez velkého optimismu Jan Bureš.