Historik burcuje: Relativizujeme dobro a zlo. Dostáváme se na samotnou hranu demokratických hodnot

01.12.2018 18:53 | Zprávy

Když se vláda Andreje Babiše (ANO) začala opírat o komunisty, začali se ozývat lidé, kteří mají obavy z toho, že se komunisté derou k moci. Historik Michal Stehlík má za to, že existuje něco, čeho bychom se měli bát, ale komunisté to nejsou.

Historik burcuje: Relativizujeme dobro a zlo. Dostáváme  se na samotnou hranu demokratických hodnot
Foto: Hans Štembera
Popisek: Staronový předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip

Vláda Andreje Babiše se vedle ČSSD opírá také o komunisty. Ti o sobě sice tvrdí, že jsou opoziční stranou, ale bez jejich podpory by se Andrej Babiš neobešel. Komunisté dnes mají místopředsedu Sněmovny, hrají důležitou roli v mnoha výborech a podvýborech dolní komory parlamentu a rádi by dohlíželi na fungování státních firem.

I proto se v poslední době stále častěji ozývají hlasy, že se komunisté opět derou k moci. Historik Michal Stehlík má však za to, že komunisti nejsou hlavní hrozbou pro moderní společnost. Komunisté jako politická síla v podsatě vymírají a teď předvedli jedno z posledních, ne-li své poslední vzepětí.  

„To, co ‚vylézá z děr‘, nejsou komunisté a návrat před rok 1989, to je dřímající stav společnosti, která se ve své většině tak docela nesmířila s podobou transformace devadesátých let. A tento pocit vůbec nemusí souviset s KSČM, souvisí s pocitem lidí z politiky a ne/důvěry v právní stát. Navíc, s pocitem, že by bylo nejlepší, kdyby se o ně někdo postaral. A tím ‚někým‘ bude nyní více hnutí ANO, nežli komunisté. Změna rétoriky i elektorátu tohoto hnutí to jen potvrzuje. Co je ale obecně důležité, celosvětově se začínají zpochybňovat ideály a hodnoty v politice a při správě společnosti. Když hodně odbočím – o koho se má opřít prozápadní liberál/konzervativec, když samotný americký prezident omluví vraždu novináře tím, že se Saúdskou Arábií mají USA příliš důležité obchody, než aby se zásadně postavili nějak hodnotově k vraždě? A jakkoliv se zdá být problematika Vojtěcha Filipa od problematiky Donalda Trumpa na hony vzdálená, je si až příliš blízko. Společným jmenovatelem je ztráta (či prostě absence) souboru uznávaných hodnot, které nahrazuje pragmatismus a ekonomická výhodnost. Tyto přístupy přitom využívají soubory frustrací a nenabízejí konkrétní řešení, jen obecné emotivní floskule,“ napsal Stehlík na blogu serveru Aktuálně.cz.

Podle historika se ukazuje, že žijeme v době, ve které společnost akceptovala relativizaci základních hodnot. Relativizujweme dobro a zlo, A to je problém.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Kdo stanovuje, kolik se bude platit za jednoho migranta?

A to bude každá země platit stejně? Protože co si budeme nalhávat, co je pro nás půl milionu, není to samé, co to je třeba pro Němce. A to je už definitivní, že se bude za nepřijetí platit? Nedá se s tím ještě něco udělat? A kdo bude určovat, kolik a jaké migranty máme přijmout?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Angelika Bazalová: Odskáče si to někdo? Fauci dostal milost. Jsou tu ale další jména

20:40 Angelika Bazalová: Odskáče si to někdo? Fauci dostal milost. Jsou tu ale další jména

Svůj poslední den ve funkci Joe Biden naplnil mimo jiné i udělováním milostí. Například Anthonymu Fa…