Prezidenty a premiéry unijních zemí čeká v bulharské metropoli diskuse právě o tom, jak se postavit k posledním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, o jejíž udržení EU stojí, a stále není vyřešen jeho plán uvalit vysoká cla na dovoz evropské oceli a hliníku. Právě tato aktuální témata budou neformálnímu jednání osmadvacítky jasně dominovat.

Předseda české vlády Andrej Babiš před odletem do Sofie novinářům řekl, že čeká informace od německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří s Trumpem v minulých týdnech jednali. „Ty poslední kroky (USA) ... vytvářejí takovou ne úplně ideální atmosféru,“ podotkl Babiš s tím, že například otázka dovozních cel je pro evropské země zásadní i z hlediska spojenectví v NATO.

Vůči Trumpovi a krokům jeho administrativy dnes někdejší polský premiér Tusk, který od roku 2014 řídí vrcholné unijní schůzky, volil nezvykle ostrá slova. „Kromě tradičních politických výzev, jako jsou růst čínského vlivu či agresivní postoj Ruska, nyní sledujeme nový fenomén – ‚náladovou asertivitu‘ americké administrativy,“ upozornil. Při pohledu na poslední Trumpova rozhodnutí by si podle Tuska „někdo mohl i pomyslet: když máte takovéto přátele, potřebujete vůbec nepřátele?“

Evropa by ale podle něj měla vlastně být za Trumpa vděčná. „Díky němu jsme se zbavili veškerých iluzí. Donutil nás uvědomit si, že pokud potřebujeme pomocnou ruku, nalezneme ji na konci své vlastní paže,“ řekl. Aby se nestala pouhým objektem mezinárodní politiky, musí být podle Tuska Evropa jednotná hospodářsky, politicky a vojensky „jako nikdy předtím“.

Jednotný postoj musí EU udržet třeba v otázce jaderné smlouvy s Íránem. „Chci, aby lídři potvrdili, že EU bude smlouvu dodržovat tak dlouho, jak dlouho ji bude dodržovat Írán,“ poznamenal Tusk. Je totiž podle něj dobrá pro světovou i evropskou bezpečnost – a to i přes americké pochybnosti.

Tusk připomněl, že šéfy států a vlád Unie dnes čeká diskuse o možnostech, jak ochránit před negativními důsledky amerického rozhodnutí ty evropské firmy, které v dobré víře začaly poté, co jaderná dohoda začala v roce 2015 platit, opět v Íránu podnikat. Tusk si přeje, aby Evropská komise v této souvislosti dostala od šéfů států a vlád zelenou konat vždy, když budou ohroženy evropské zájmy. S partnery chce EU ale také hledat cesty, jak řešit obavy třeba z íránského balistického programu či jeho aktivity v regionu. Írán patří například spolu s Ruskem mezi hlavní podporovatele syrského režimu prezidenta Bašára Asada.

Jednota je podle šéfa unijních summitů významná i při současném sporu s USA o cla na dovoz oceli a hliníku. Dočasná výjimka skončí na konci května a EU žádá, aby byla z cel vyjmuta trvale. Tusk dnes odmítl americké zdůvodnění cel bezpečnostními obavami. „Je absurdní si vůbec myslet, že by EU mohla být hrozbou Spojeným státům. Do téhle diskuse je třeba vrátit realitu, která v ní nyní chybí,“ prohlásil.

Unie je podle Tuska otevřená možným diskusím o liberalizaci vzájemného obchodu s USA, ale až poté, co bude zajištěno její trvalé vyjmutí z dovozních cel na ocel a hliník.