„Shluk kolem moravsko-japonského populisty připomíná takové politické obludárium, když angažovali i krávu veselou,“ zahajuje ostravský publicista Velička svou úvahu. Podle něj je neobyčejně smutné, když i politik má hlavu vymytou propagandou organizace, jako je Člověk v tísni.

Poslankyně Úsvitu a členka odumírajících Věcí veřejných podle Veličky vypotila na základě výkřiku biatlonisty Michala Šlesingera text, výstižně ukazující míru její duševní majetnosti.

Text Olgy Havlové ZDE

Biatlonista Šlesinger již dlí v dějišti zimní olympiády a z místa poslal rozhořčené svědectví o zabíjení potulných psů v Soči. Velička v jeho pojednání o „divadlu bezpráví a lidské omezenosti“ rozpoznal typickou „havloidní propagandu", kterou si biatlonista snad musel už přivézt připravenou z Prahy.

Poslankyni Úsvitu však hluboce zasáhl, neboť u nás je prý zvykem mít psa jako mazlíčka. A v takovém případě je skutečně děsivá představa, že zbloudilé kočky a psi jsou nehumánně tráveni.

„Kdo zažil u pejska otravu, ví v jakých bolestech a jakou dobu pejsek trpí. Je to strašná smrt, než dojde k poškození jater a ledvin, které ztratí funkčnost a zapříčiní smrt,“ píše poslankyně, podle které by měli mít v sobě lidé alespoň tolik soucitu, aby zvířata milosrdně zastřelili.

„Pro většinu z nás je to další člen rodiny nebo alespoň pracovní společník, pro naše děti mazlíček a ochránce,“ píše poslankyně. Veličkovi její dojetí připomnělo Václava Havla, obdobně se dojímajícího nad genocidou, páchanou americkými vojáky  na civilistech v Srbsku.

Text Radka Veličky ZDE

Podle něj je alarmující už to, že poslankyně považuje za věrohodný výkřik sportovce, který v olympijské vesnici rozhodně nepozná reálný život ve městě Soči. „Nejenže nemohl biatlonista v Soči vidět nějakého psa, ale už vůbec ani netuší, jakým způsobem se snaží organizátoři zbavit pobíhajících zatoulaných psů," soudí komentátor.

„Až se někde přemnoží krysy a potkani, tak jen vesele necháme šířit mor. Protože je nehumánní od přemnožených divokých zvířat civilizaci vyčistit,“ doporučuje ironicky v duchu rad poslankyně Havlové.

Reakce poslankyně Havlové na komentář Radka Veličky:

Jen zřídka reaguji na články, které uráží moji osobu a považuji vedení výměn
argumentů za zcela zbytečné. Každý máme právo mít svůj názor na věc. Naopak
mě potěšilo, že na takový článek vůbec nějaká reakce je, ať už záporná či
kladná. Naopak pisatel žádný názor na věc nemá, pouze zneužil této
příležitosti k urážkám a další dehonestaci Věcí veřejných. Hlavně nevyjádřil
svůj vztah k pejskům jako takovým a o tom článek byl.
Jestli měl pan Martin Šlesingr článek napsaný předem, ví jen jeho autor, ale
takový článek, plný citu a opovržení, snad dopředu ani napsat nelze.

Můj názor nevycházel pouze z jeho článku, ale i z videí, které k této
příležitosti jsou na internetu k vidění a pro jejich brutalitu jsem je
nechtěla ani zmiňovat.  Další článek, který mě nenechal laxní si můžete
přečíst na
http://www.lidovky.cz/ruske-soci-pred-olympiadou-likviduje-potulne-psy-fve-/
zpravy-svet.aspx

Až reakce pisatele bude věnována pejskům a kočičkám, pak jsem ochotná
diskutovat. Ale ve chvíli, kdy se zmůže pouze ve svém článku citovat moje
věty, považuji za neschopnost něco napsat vlastními slovy o podstatě věci. I
tak děkuji za váš názor. Ostatní čtenáři si udělají úsudek sami. Určitě, na
rozdíl ode mne, mají nejen svůj mozek, ale i vlastní názor.