Proti předloze se podle předkládací zprávy na vládním webu postavila téměř všechna ministerstva, která se návrhem zabývala.

Ministerstvo školství uvedlo, že současnou úpravu obecných cílů vzdělávání považuje za „dostatečnou, dobře promyšlenou a vyváženou, a navrhované změny tedy nejsou nutné“. Ministerstvo kultury návrh označilo za „nadbytečný a nepotřebný“.

Školy mají podle platného znění zákona vést žáky k poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, tedy pouze k získání informací. Nově by v případě evropských kulturních hodnot mohlo jít o jejich pochopení a osvojení. Ohledně evropských kulturních hodnot poslanecký návrh výslovně uvádí tradice humanismu, které vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu. Na to poukázalo Ministerstvo obrany s tím, že takovéto vymezení by mohlo být v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Podle Ministerstva vnitra se přílišná konkretizace ustanovení, které má především deklaratorní povahu, „nejeví jako žádoucí“. Pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí se k návrhu postavilo neutrálně, ale s tím, že vláda by se měla řídit postojem ministerstva školství

Poslanci novelu předložili kvůli tomu, aby poskytli protiváhu k plošnému multikulturnímu pojetí vzdělávání. Obdobná snaha o změnu obecných cílů vzdělávání se v Poslanecké sněmovně objevila už v minulém volebním období. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se postavila k poslanecké iniciativě neutrálně, dolní komora novelu ale do konce volebního období neprojednala ani v úvodním kole.

Za nynější předlohou stojí skupina tří desítek poslanců KDU-ČSL, ANO, ODS, SPD, ČSSD a TOP 09. Navrhla navíc, aby z cílů vypadlo „pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace“. Škola by místo toho měla podle předkladatelů vést žáky k „pochopení spolupráce evropských zemí vycházejících z téhož kulturního odkazu jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku“.