Znovuzvolený ruský prezident Vladimir Putin dosáhl drtivého vítězství a v neděli tak obhájil už v prvním kole voleb šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99,79 procenta volebních lístků získal 76,67 procenta odevzdaných hlasů, oznámila ruská Ústřední volební komise. Nedělního hlasování se zúčastnilo celkem 67,4 procenta oprávněných voličů, v přepočtu tedy zhruba 55 milionů Rusů. „Po svém čtvrtém zvolení bude Putin dál tím samým Putinem. Jen s rozdílem, že půjde o mnohem tvrdšího, nemilosrdnějšího Putina než dosud,“ řekl Oreškin v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Podle politologa je totiž jisté, že jeho manévrovací prostor se značně zúží. Doposud se totiž ruský prezident spoléhal na pozitivní i negativní stimuly sjednocení ruské společnosti. „Těch pozitivních stimulů mu ale mnoho nezbývá. Především ruská ekonomika stagnuje a její růst se neočekává,“ řekl politolog, podle kterého se nyní Putin bude muset mnohem spíše spoléhat na negativní stimuly nebo impulsy: zastrašování, propagandu, omezené represe.

Že by nyní došlo k personálním změnám v Putinově nejbližším okolí, například, že by se prezident zbavil premiéra Dmitrije Medveděva, je podle politologa možné, ale nepravděpodobné. „Putin se nerad loučí s lidmi, je to jeho zvláštnost. Drží se zásady, ‚když se s někým rozejdeš, vyhodíš ho, může se stát nebezpečným‘,“ uvedl Oreškin s tím, že Medveděvovi se zatím daří změkčovat ekonomické problémy, které souvisejí s militarizací Ruska i sankcemi Západu, Jestli ale Putin prý zatouží po ekonomickém rozvoji, tak se bude muset Medveděva zbavit.

Jedním z hlavních Putinových cílů bude podle politologových slov udržení moci v rukách korporací, které on jako ruský prezident představuje. „Jakkoliv je klíčovým problémem Ruska ekonomika. Země se už deset nerozvíjí, její ekonomika stagnuje. V porovnání s jinými státy zaostáváme,“ řekl a dodal, že v Rusku si lze udržet moc propagandou, podle které jsme obklíčeni nepřáteli, takže se musíme sjednotit, abychom čelili útokům Západu.

Rozvoj prý pro Putina prioritou nikdy nebyl, i když o něm rád hovoří. Pro skutečný rozvoj země podle Oreškina zatím nic zásadního nepodnikl, chce si hlavně udržet moc. „K tomu se potřebuje opřít o silové rezorty, loajalitu speciálních služeb, armádu, policii. O lidi v ozbrojených silách, kterých je v Rusku mnoho,“ upřesnil.

Pro Putina je ruská ekonomika druhotná, dobře si prý uvědomuje, že pokud by spojoval své priority s ekonomikou, dost by tím riskoval. „Ekonomika je zde slabá. Putin si zachovává mentální odstup. Rusové si myslí, že prezident není zodpovědný za úroveň ekonomického rozvoje,“ řekl politolog a zmínil, že to je podle nich role premiéra Medveděva, kabinetu a gubernátorů. „Putin musí být nad tím vším a nade všemi, řeší globální problémy, pozvednutí Ruska z kolen na úroveň Spojených států,“ dodal politolog a zmínil, že tato image je pro Putina vítezným prostředím.

S tím vším prý do značné mítry souvísí i Putinovo předvolební oznámení o nových ruských zbraních. „Pokud se v Rusku nemůžete pochválit dobrými výsledky ekonomiky, pochlubíte se úchvatnými možnostmi nových zbraní. To je už klasika,“ dodal politolog, podle něhož jsou tamní lidé masírováni propagandou ve stylu ‚Máme sice dočasné potíže v rozvoji ekonomiky, avšak pohleďte, jak mocnými zbraněmi vládneme!‘ Nešlo jen o vzkaz Západu, ale i ruským voličům,“ řekl Oreškin s tím, že hodně lidí si neuvědomuje, že jde ve značné míře o fake news, lži.

Úspěch Vladimira Putina podle Oreškina tkví v tom, že jej Rusko vnímá jako silnou osobnost. „Ukázalo, že Putin je ona korporace, úřad, který se opírá o KGB. Po reformách v devadesátých letech minulého století vstoupily do Ruska zahraniční společnosti, uchytilo se podnikání a také osobní vlastnictví, rubl se stal volně směnitelným, propaganda tento ekonomický růst připisuje Putinovi,“ zdůraznil. Třetím důvodem Putinova přežití prý jeho šikovná reakce na trauma lidí z rozpadu Sovětského svazu. „Putin lidem nabídl vítěznou pohádku: vítěznou válku v Čečně, pak v Gruzii a naposled anexi Krymu,“ doplnil.

A posledním tajemstvím jeho úspěchu je prý Putinova smlouva s elitami. „Se ‚siloviky‘, regionálními politiky, byznysmeny a byrokraty. Tyto skupiny si Putin koupil, zkorumpoval je za jejich loajálnost nejrůznějšími úlitbami,“ řekl. Putinova obliba navíc podle politologa ve skutečnosti dlouhodobě klesá. „Jeho podpora od Rusů je jedna věc a prezidentský rating zcela jiná – ten je vždy nižší,“ uvedl.

Podle Oreškina je Putin prezidentem zoufalství a ruská propaganda pracuje pro Vladimira Putina tak, že z problémů může zemi vyvést jen Putin: „On možná není dokonalý, dělá chyby, ale nikoho jemu podobného, kdo by ho mohl nahradit, nemáme. „Umím si představit, že Putin bude i po šesti letech na další období stále hlavou státu, aniž by se měnila ruská ústava. Otázka, jak to právně zdůvodnit, je až druhořadá,“ míní.

Celý rozhovor ZDE

Stále obtížnějším je pro Putina však předložit Evropě pozitivní program. Ruský prezident však podle Oreškina může vyrukovat s velmi širokou paletou negativního programu. „Může hrozit novými zbraněmi, podkopávat stabilitu evropských zemí, narušovat jejich ekonomické zájmy, prosazovat svou politiku s pomocí ruských ropovodů a plynovodů,“ řekl a dodal, že svoji slabost Putin kompenzuje úpornými pokusy destabilizovat Západ.

Jestli se Putinových záměrů mají Češi bát, je podle politologa pouze na nich samotných. „Pokud si podobnou hru uvědomíte, připustíte ji a prohlédnete, tak ztrácí na účinnosti. „Zlepšit vztahy Ruska se Západem nebude možné, dokud bude u moci Vladimir Putin,“ řekl Oreškin, podle kterého bude Vladimir Putin v nejbližších letech nadále kontrolovat moc v Rusku. Hrozba jeho možného svržení je prý v nedohlednu, a i proto u Rusů narůstá pocit slepé uličky.

„Trajektorie či osud Putina se stále více podobá hybridnímu Brežněvovi – lídru stagnace. Jen jeho konec nebude tak šťastný jako ten Brežněvův, který zemřel na vrcholu moci a slávy,“ uzavřel politolog s tím, že rozčarování z Putina přijde mnohem rychleji a asi dramatičtěji, nečekají ho prý příjemné věci, ať už to bude převrat, pokus o něj, anebo jiný způsob převzetí moci.