Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít, píše ČTK.

Rath uvedl, že si nemyslí, že by senát NS byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by po tlaku prezidenta a ministra spravedlnosti rozhodovat nezávisle a svobodně. „Prezident a ministr, to je prostě jiná síla,“ uvedl Rath. Vyjádření prezidenta bere jako „brutální zásah“. Prezident Miloš Zeman se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil ve smyslu, že zvažuje podání kárné žaloby na soudce, který u vrchního soudu v případě Ratha rozhodoval.

„Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval,“ řekl za stěžovatele Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. Ve stížnosti označil rozhodnutí vrchního soudu za „extrémní právní formalismus“. Podle Doležela soud postupoval správně a zákonně, když odposlechy povolil, příkazy k nim nemají vady a lze je považovat za odůvodněné, uvedl.

K přednesené stížnosti se dnes vyjádřili všichni advokáti obviněných. Přiklonili se k názoru, že ministr by neměl podávat stížnost v momentě, kdy o věci ještě není pravomocně rozhodnuto. Mezi nimi byl například i advokát manželů Kottových Tomáš Sokol.

Odborníci nejsou jednotní v tom, jak se může náhled NS na zákonnost a použitelnost odposlechů projevit v Rathově kauze. Věc je živá, bude o ní znovu rozhodovat krajský soud. Právní názor NS na odůvodnění odposlechů ale bude důležitý pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů.

Jednání u Nejvyššího soudu pokračuje ve středu v 9:00.