Na počátku devadesátých let rozhodli politici o nutnosti deregulovat ceny a zboží v krátkém čase stálo dvakrát tolik. „Považoval jsem za zázrak, že to lidé pochopili. Vzali to jako nezbytný krok k obnovení tržního hospodářství,“ říká ekonom Tomáš Ježek v rozhovoru pro iDnes.cz.

Za socialismu byly ceny určovány uměle a bylo to znát v komunistických obchodech. Zboží nebylo právě mnoho a stály se na něj dlouhé fronty. I dnes si mnozí pamatují na nedostatek dámských vložek či toaletního papíru. Pokud jsme tedy chtěli začít žít jinak, bylo nutné nastolit klasické tržní prostředí. Čeští ekonomové o tom prý diskutovali už od 60. let 20. století.

Deregulaci cen bylo nutné učinit rychle a v totálním měřítku. Existovaly prý i názory, že by bylo vhodnější deregulovat postupně ceny různého zboží, ale to by podle Ježka nebyla nejlepší cesta, protože ekonomika, a tedy i ceny jsou provázané. I tak ale měli ekonomové a politici strach, jak to lidé přijmou. „Klepaly se nám nohy, jak to lidé přijmou, zda se nenaštvou,“ prozrazuje Ježek.

Pamětník ale také doplňuje, že liberalizaci cen doprovázely kompenzace našim nejchudším spoluobčanům. K tomu je také třeba dodat, že na tom byly tehdy všichni relativně stejně špatně, takže nepřevládal pocit, že by opatření vlády na někoho dopadala více a na někoho méně. Deregulace cen pak byla nutným předpokladem k zahájení privatizace.

Dnes se české ekonomice velmi daří, Ježek jen zvedá obočí nad chutí vlády stále se zadlužovat. Připomíná, že až do roku 1996 byla Česká republika bez dluhů. Poté se z politiky stáhl a v podstatě už jen zpovzdálí sledoval, jak se to zhoršuje.