Altner se tehdy zapojil do politické hry proti sociální demokracii, která měla vyústit, při případných mých neobratných krocích, v oslabení mé pozice na sjezdu ČSSD v březnu 2007. A samozřejmě celé toto bombastické sdělení označující ČSSD za největšího dlužníka v zemi, mělo sloužit k zakrytí nelegitimity vzniku Topolánkovy vlády v lednu 2007. Tehdy jsem Altnerovi po prostřednících, kteří ještě žijí a mohou to i dosvědčit, vzkázal, že sice práce, o kterých mluví, vykonal ve prospěch sociální demokracie vesměs někdo jiný (JUDr. Blanický a další advokáti), ale že jsem ochoten mu vyplatit jednorázově konečnou částku ve výši 70 mil. Kč, když ukončí svůj právní spor s ČSSD. Prostředníci mu zdůraznili, že nepovažuji jeho „nároky“ za plně legitimní, ale vzhledem k tomu, že se spor povleče léta, což bude znamenat reputační riziko pro ČSSD, jsem ochoten takovou oběť podstoupit. Je zvláštní, že před dvěma lety Obvodní soud pro Prahu 2, když rozhodoval a rozhodl o nesmyslné výši náhrady Altnerovi, ve výši 338 mil. Kč například k tomuto (k ochotě ČSSD smírně vyřešit spor) vůbec nepřihlédl. Soudkyně to prostě odpráskla od boku. A v rozporu s devíti předchozími rozsudky jiných soudů v této věci. Kdyby si Altner před dvanácti lety vzal oněch 70 mil. Kč jednorázového odstupného, byl by celý spor již vyřízen a desetileté příslušenství k jeho údajným odměnám by vůbec nenaběhlo. Prostě Altnerovi tehdy nešlo o vyřízení sporu, ale o to hrát něčí hru proti ČSSD. Řekl bych, že vím, kdo s ním tyto hry hrál, ale je už zbytečné o tom nyní mluvit.

Před pár měsíci přišli dědicové JUDr. Altnera s nápadem, ať ČSSD stáhne své dovolání k Nejvyššímu soudu. Už to samo o sobě byl komický nápad. Ale požadovat teď od vedení ČSSD, aby se sjezd této strany věnoval fantaskním představám Altnerových dědiců, které by neznamenaly nic jiného nežli kabaretní vložku, je prostě nehoráznost a nesoudnost. Jednoduše nezbývá než vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který snad na rozdíl od soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2, projeví dostatečnou soudnost. Ostatně nervózní chování Altnerových dědiců svědčí o tom, že se jistí v kramflecích právě nejsou.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele