Můj názor“, dodává paní Irena, „ je ten, že jsme se měli omluvit za nevinné německé obyvatele, kteří přišli o život v tzv. divokém odsunu, ale za nic víc“. Paní Irena dále uvádí, že vyrostla v Sudetech a měla štěstí na solidní učitele dějepisu, takže o tom, co se u nás dělo před válkou, ví, jak píše, opravdu hodně. Ví také, že slovo "rozvracet" snad dnes patří do tzv. komunistického slovníku, ale je přesvědčena, že těsně před Mnichovem nám republiku sudetští Němci skutečně programově rozvraceli. A že se po válce museli vystěhovat, pod to se podepíše i dneska. Kdo seje vítr, sklízí bouři. „Ukradením Sudet“, pokračuje paní Irena, „začala bohužel tragédie naší mladé a velmi úspěšné první republiky.  

A příchod Hitlera a nacistů a návazné historické události vedly k tomu, že jsme i díky této páté koloně- sudetským Němcům Henleinovy strany, nakonec skončili na prsou Sovětskému svazu“. (konec citátu). Svůj dopis uzavírá paní Irena otázkou, zda si voliči Schwarzenberga opravdu myslí, že Zemana volili jen "makálisti", "socky" a "lůza". Kde berou tu drzost, že tato slova používají o lidech, kteří se "provinili" jen tím, že měli odlišný názor než oni?“ A dodává, že jí to připomíná nástup  

Hitlera v Německu. Zemana ona sama volila proto, že v minulých volbách dala hlas TOP09, která ji zklamala na celé čáře. K prezidentským volbám teď šla, protože média tolik adorovala právě Schwarzenberga, předsedu TOP09 a místopředsedu Nečasovy vlády. Proti tomu prostě musela něco udělat. „A takových nás tu nakonec“, uzavírá paní Irena, „byla většina.“  

Paní Irena má určitě pravdu, že nálada mezi stoupenci obou táborů byla- a je- značně hysterická. Bude se to ještě dlouho urovnávat, pokud to vůbec kdy odezní. Má určitě i pravdu v tom, že zrovna tak jako jí, šla mediální proschwarzenbergská masáž na nervy i celé řadě dalších lidí. Pravdou ale zrovna tak je, že si to raději nechávali pro sebe, aby zbytečně nevyvolávali další emoce. Přiznat se k podpoře Zemana, znamenalo v určitých kruzích skutečně cosi jako vyloučit se ze společnosti.  

Je to škoda: oba tábory tak promarnily šanci prodiskutovat před volbou prezidenta věcně všechna aktuální pro a proti. Snad ještě víc si ale věcnou diskusi zaslouží naše moderní dějiny. Jistě: Benešovy dekrety se teoreticky vztahovaly na „zrádce a kolaboranty“, ale uplatňovány tady byly po válce šmahem na všechny, jejichž mateřským jazykem byla němčina.  

Odsun na základě kolektivní viny byl bezprávím, a to nejen podle dnešních měřítek, ale i podle měřítek poválečných. Není náhodou, že byli Němci odsunuti jen z východní- a následně komunistické- části Evropy, zatímco v západní části, ať už ve francouzském Alsasku, v italských Tyrolích, v Dánsku nebo v Lucembursku, byla zjišťována a potrestána konkrétní vina jednotlivců, ale ne etnikum jako celek. Dokud nenajdeme v téhle věci konsensus, zůstane sudetoněmecká karta ve hře.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele