Korona-krize tak dál drtí prodeje nových vozů, ať už z titulu administrativního omezení prodejů v době pandemie nebo slabší poptávky ze strany firem a domácností. Část této nerealizované poptávky je pravděpodobně jen odložená, nicméně část postihly investiční škrty v podnicích, které v časech korony šetří.

Ještě hůře vyznívají roční výsledky automobilového trhu. Když si shrneme čísla za posledních 12 měsíců, dobereme se zhruba 9,5 milionů registrací, což je číslo velmi blízké historickému dnu trhu dosaženému v roce 2013. Zásadní rozdíl mezi aktuálními výsledky a těmito dávnými je ten, že tehdy trh potřeboval pět let, aby se dostal na dno. S pandemii jen ani ne rok.

Ještě v roce 2019 se v EU registrovalo zhruba 13 mil. vozů, v únoru činí jejich roční kumulace jen 9,5 mil. Výpadek tedy dosahuje asi 3,5 mil. neprodaných a převážně i nevyrobených vozů, který postihl všechny evropské výrobce. Od maxima je trh dokonce o 3,8 mil. aut níže. Vzhledem k tomu, že většina aut v Evropě prodaných je i v Evropě vyrobených, zasahují negativní prodeje fakticky i do výkonu zemí se silnou pozicí automobilového průmyslu.

Mezi nepříznivými čísly z automobilového trhu však lze najít i nějaké pozitivní signály. Třeba, že tuzemské automobilky i na takto padajícím trhu dokážou zvyšovat svůj tržní podíl. Škodovka se tak už těsně blíží šesti procentům, zatímco v před-koronovém roce 2019 byla pod pěti procenty.

Je pravděpodobné, že s koncem lockdownů v Evropě přijde i vlna oživení prodejů nových vozů a trh se proto znovu odrazí ode dna. Jak silné ovšem bude a kdy přesně nastane lze jen velmi těžko odhadovat. Průzkumy mezi spotřebiteli velký zájem o nákupy aut ani nenaznačují, avšak to je jen část z celkové poptávky po nových vozech. Z pohledu celého automobilového průmyslu bude mnohem významnější poptávka ze strany firem a vývoj na exportních trzích.