Pane prezidente, nelze začít jinak než letní bouří okolo setkání ministra Pavla Blažka s Martinem Nejedlým v restauraci. Milion chvilek se obrací proti vládě, se kterou se před volbami domlouvali, jak porazit Babiše. Co říkáte na to, že směr protestů obrátili?

Kdysi dávno jsem viděl americký film, který se jmenoval Myš, která řvala. Název tohoto filmu je tak výstižný, že si jej připomínám při celé řadě událostí. Jednou z těchto událostí jsou samozřejmě i „chvilkaři“. Kupodivu tato myš neřvala při volbě prezidenta. Tato myš neřvala při kauze soudce Fremra a tato myš zařvala poté, co se jeden z ministrů Fialovy vlády setkal se svým dlouholetým známým v hospodě, kam se ukryl před bouří. Je to smutně komické. Nestálo by to ani za řeč, kdyby nebylo vládní reakce těch různých Rakušanů, Pekarových a dalších. Uvědomil jsem si, že se tady rehabilituje tzv. kastovní systém. 

Například v Indii existuje dosud kasta, které se říká nedotknutelní. Tato kasta, vzdor danému názvu, není složena z lidí, kterých by se nikdo nesměl v tom zlém smyslu dotknout, ale naopak z lidí, kteří jsou společensky opovrhováni. Domníval jsem se, že nic takového u nás neexistuje. Mýlil jsem se. Martin Nejedlý není z ničeho obviněn, není trestně stíhán, není obžalován a tím méně souzen. Je to občan jako každý jiný. Sám se s ním rád setkávám. Hysterická atmosféra, která vznikla kolem této schůzky, je nedůstojná všech kdo na ni reagovali. Jsou to oni, kteří dělají ostudu České republice.