Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila klíčové úrokové sazby na 1,25 procenta. Jaký efekt pro ekonomiku od tohoto kroku centrálních bankéřů očekáváte?
Dívat se na to dá ze dvou pohledů. Tím prvním pohledem je, co to přinese. Zkrátka pohled pozitivní, popis reality. Druhým pohledem je pohled normativní, tedy posouzení, zda to je, či není dobře.
Z pohledu prvního je to jen jeden ze série výstřelů – utahování měnové politiky v tomto roce ještě podle všeho nekončí. Nejvýznamnějším důvodem, proč centrální bankéři rozhodli, jak rozhodli, je příliš slabá koruna, která kvůli své slabosti prodražuje dovozy, čímž zase zvyšuje cenovou hladinu. A udržet stabilní inflaci pod dvě procenta je hlavním úkolem ČNB. Vyšší úročení ve srovnání se zahraničím, zejména s eurozónou, bude víc motivovat ekonomické subjekty k ukládání peněz v korunách namísto v eurech, což korunu posílí, a to zase sníží inflaci. Motivace je tedy jasná, důsledky také - úvěry budou dál zdražovat. Ono poslední očekávané zvýšení úrokových sazeb se sice již ve většině dalších komerčních úrokových sazbách zrcadlí, další utažení měnové politiky však ještě ne – a právě proto, že se čeká, že signální sazby dál porostou, porostou v tomto očekávání i ony komerční úrokové sazby.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník