Rok 2015 byl velmi bohatý na mimořádné, ale i přímo dramatické, politické události – migrační krize, zvýšená hrozba teroristických útoků, jak tato situace vůbec ovlivnila českou policii?

Pro Policii ČR byl rok 2015 skutečně výjimečný. Každé takové události policii jistým způsobem ovlivní. Už v minulosti jsme říkali, že musíme být připraveni na nové hrozby, které mohou nastat. Tento rok slova o nutnosti připravit se na nové bezpečnostní hrozby jen potvrdil. Dokument, zabývající se koncepcí rozvoje Policie ČR v letech 2016–2020, který už schválila česká vláda, právě s novými bezpečnostními riziky počítá.

Jak vy sám byste komentoval migrační krizi? Do Evropy se dostaly stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu, a v čem naopak evropské elity selhaly?

Migrační krize ukázala nutnost přeshraniční výměny informací. Čeští policisté jsou v tomto směru velmi iniciativní. Aktivně pracujeme s informacemi, vyměňujeme si je se zahraničními partnery, z mezinárodních systémů informace jak čerpáme, tak je tam i vkládáme. Migrační krize dále ukázala na nutnost větší a důslednější ochrany schengenského prostoru. Bude-li to potřeba, čeští policisté se do tohoto opatření budou nadále zapojovat. Pomohli jsme maďarským i slovinským kolegům a na začátku roku předpokládáme vyslání policistů do Makedonie.

Vedení EU stále neopustilo myšlenku tzv. uprchlických kvót, nejnověji se mají přerozdělovat imigranti z uprchlických táborů v Turecku do členských států Unie. Počítá se ve vedení naší policie s tím, že by v příštím roce došlo k rozsáhlejší ostraze uprchlických táborů?

Takzvané uprchlické kvóty jsou řešením, se kterým se vláda ČR neztotožňuje. I Policie ČR by se více přikláněla k systémovému řešení migrační krize, spočívajícímu především v důslednější kontrole vnějších schengenských hranic, i za předpokladu, že se na tomto opatření budeme podílet a nadále budeme vysílat policisty do zemí, kde bude jejich pomoc potřeba.

V případě, že vyvstane potřeba ochrany bezpečnosti občanů České republiky v souvislosti se zařízeními pro zajištění cizinců, i v tomto případě jsme připraveni úkoly Policie ČR plnit a bezpečí občanů zajistit.

V České republice, ale i v celoevropském kontextu se dalo pozorovat v souvislosti s narůstající vlnou běženců, jako by se část lidí odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové či Hollanda a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Může mít tato situace také vliv na zhoršení bezpečnostní situace v ČR, kdy se budou radikalizovat některé extremistické skupiny?

Víte, každá extrémní a mimořádná situace svým způsobem vede k nějaké reakci. To, zda nedochází k radikalizaci určitých skupin, musíme velmi pečlivě sledovat. Musíme veřejnosti předkládat dostatek objektivních informací, abychom tak ubírali prostor těm, kterým o objektivní náhled na věc až tak nejde.

Museli jste v letošním roce častěji zasahovat proti extremistům než v jiných letech? Mohl byste uvést některé příklady?

V tomto roce jsme se s některými prvky extremismu setkali, medializována byla například příprava útoku na vlak, tedy případ, který realizovali kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). S nenávistnými projevy jsme byli také konfrontováni v rámci některých demonstrací.

Byla tedy práce policie v letošním roce rizikovější? Jak ji například ovlivnil zmiňovaný utečenecký exodus? Museli jste například více zasahovat v regionech okolo českých hranic nebo v detenčních zařízeních?

Policie ČR se s nově nastalou situací po vypuknutí migrační krize musela vyrovnat. Do nelehké pozice byli postaveni policisté služby cizinecké policie. V neposlední řadě jsme také měli k dispozici stovky policistů z různých krajských ředitelství, kteří sloužili mimo své domovské útvary, ať už v pohraničí nebo v detenčních zařízeních. Každý z těchto policistů má mé uznání, jelikož bez jejich profesionálního přístupu a osobního nasazení by situace byla ještě složitější.

Už letos v létě se objevily v médiích informace, že policie a armáda bude společně nacvičovat zásahy na ochranu českých hranic. Protože je velmi pravděpodobné, že utečenecká vlna bude pokračovat i v příštím roce, zvláště v teplejších měsících, je česká policie na to připravena? Budou podobná cvičení pokračovat?

V roce 2015 jsme ve spolupráci s Armádou ČR a dalšími bezpečnostními sbory uskutečnili několik cvičení s tématem nácviku ochrany státních hranic, z nichž největší bylo cvičení s názvem „Sektor B“, kterého se na konci září zúčastnilo na 500 policistů a 300 vojáků Armády ČR. Cvičení se týkalo praktické realizace fiktivního rozhodnutí vlády ČR o znovuzavedení kontroly na státní hranici s Rakouskem. V současné době můžeme říci, že jsme na obdobné situace připraveni, i když případné zavedení kontrol na státní hranici by předpokládalo součinnost více bezpečnostních sborů a v neposlední řadě také zajištění materiálně-technického zázemí v oblasti státní hranice. Máme však připraveny plány, díky kterým by bylo možné na nastalou situaci reagovat v relativně krátké době.

Dojde s větším nebezpečím teroristických útoků a vůbec se zhoršením bezpečnostní situace v celé Evropě k navýšení stavu policistů? A konkrétně ve kterých složkách? Budou posíleny speciální zásahové týmy policie? Dostanete také v příštím roce vyšší finanční prostředky na technické i jiné vybavení? Budete mít možnost zlepšit výcvik svých lidí?

Již zmiňovaná koncepce rozvoje Policie ČR počítá v letech 2016–2020 s posílením personálních stavů policistů o 4 tisíce. K tomuto navýšení dojde napříč jednotlivými službami, tedy pořádková, dopravní i cizinecká policie a navýšení počtu policistů se dotkne i služby kriminální policie a vyšetřování. Posílena budou jak krajská policejní ředitelství, tak i specializované celorepublikové útvary. Samozřejmě je v rámci plánovaného personálního posílení myšleno i na finanční krytí nově nastoupených policistů, na jejich platy, výstroj, výzbroj i výcvik.

Hned na začátku roku 2016 nás také čeká podstatná změna v podobě převzetí policejního školství a vzdělávání. V průběhu roku mohla veřejnost zaznamenat i obměnu policejní techniky v nebývale velkém rozsahu. Jen z jediného evropského projektu jsme nakoupili techniku v hodnotě přesahující jednu miliardu korun. Nemalou pomocí bylo i uvolnění finanční rezervy ministrem vnitra, díky čemuž jsme mohli nakoupit tolik potřebné služební dopravní prostředky. V plném proudu je výměna služebních uniforem, stejně tak jsme uskutečnili záměr vytvoření takzvaných prvosledových hlídek, které jsou vybaveny balistickými prostředky i dlouhými zbraněmi.

Který moment byl v letošním roce z hlediska řešení migrační krize či zvýšeného nebezpečí terorismu pro českou policii nejdramatičtější či nejhůře řešitelný?

Nespecifikoval bych žádnou situaci za nejdramatičtější či nejhůře řešitelnou, nicméně po vypuknutí migrační krize a v době, kdy zasáhla naši republiku nejcitelněji, jsme celou řadu záležitostí museli řešit operativně a takříkajíc za pochodu. Zde se jednoznačně ukázala profesionalita policistů, kteří museli během krátké chvíle přicházet s operativním řešením. Nemalou roli hrála i jednání se zástupci ministerstva vnitra, s nimiž jsme řešili zajištění odpovídajících podmínek jak pro migranty, tak i pro policisty a zaměstnance, kteří zajišťovali chod zařízení pro zajištění cizinců.

Je už v současné době policie lépe připravena na situaci, ke které došlo v únoru letošního roku, kdy ozbrojený důchodce v Uherském Brodě zabil osm lidí? Zasáhli by nyní policisté už razantněji proti podobnému střelci?

Z každé konkrétní situace je nutné si vzít ponaučení pro případ řešení obdobné situace v budoucnu. Tragický případ v Uherském Brodě jsme vyhodnotili a přijali některá opatření. Zřízení takzvaných prvosledových hlídek vybavených balistickými prostředky a dlouhými zbraněmi je jedním z těchto opatření. Obdobné situace však nelze paušalizovat a jejich řešení je vždy individuální s ohledem na konkrétní situaci a okolnosti.

Jaké události mohou práci policie nejvíce ovlivnit v roce 2016? Co vlastně od něj z vašeho profesního hlediska očekáváte?

Očekávám především pokračování v pozitivním rozvoji Policie ČR. Věřím, že se nám ve spolupráci s ministerstvem vnitra a českou vládou podaří i nadále vylepšovat podmínky policistů a poskytnout jim jistotu a zázemí stabilního bezpečnostního sboru, kterým si dovolím tvrdit, že Policie České republiky v současné době je. Na závěr bych rád vyslovil přání především bezpečného roku 2016.